Osvědčení a další doklady dosažené kvalifikace ve formě CV-EUROPASS zašleme na vyžádání.
Vážený pane Neugebauere,
i já musím konstatovat, že se ve Vašich závěrech mýlíte. Uvádíte pojem "moderní pojetí BOZP", čehož je podle Vás důkazem právě vyhláška č. 73/2010 Sb., která se zabývá výhradně zaváděním VEZ do provozu, protože je jejich provoz stanoven v jiných předpisech.Názor, že na VTZ se vztahuje legislativa pro ostatní technická zařízení, plus specifická legislativa pro VTZ, je opravdu logický, nicméně v mé praxi se s tímto výkladem inspektorů OIP rozhodně nesetkávám.Poslední konfrontaci těchto názorů jsem absolvoval při kontrole našeho klienta, kdy se inspektor OIP vyjádřil právě termínem "obcházení" vyhlášky č. 73/2010 Sb., protože VTZ jsou specifické od A-Z a nelze na ně právě "bez vší pochybnosti" použít postup platný na ostatní technická zařízení. Jde o právní termíny, které poté bude šikovný právník skloňovat a inspektoři OIP by měli poměrně slušnou šanci spor o udělené pokutě prohrát, pokud by vyžadovali pravidelné revize v periodicitách například podle ČSN 33 1500 nebo ČSN 33 1600.Já, jakožto revizní technik vyhrazených elektrických zařízení se tímto problémem samozřejmě intenzivně zabývám. Netvrdím nic jiného, než to, že periodicitu si může nyní provozovatel určit "podle svého nejlepšího vědomí a svědomí", což je právnický obrat pro tzv. "dobrou víru".Proto se již dnes stává, že provozovatelé využívají tohoto vakua, které nastalo v tomto přechodném období, kdy se do "nového kabátku" v pojetí "moderní BOZP" překlonila pouze část legislativy a většina zůstává stará, poplatná době svého vzniku, nicméně stále platná.Takže při sporu by provozovatel VEZ, který si stanoví periodicity revizí v MPBP například 1x 10 let, nebyl "bez vší pochybnosti" postižitelný, protože legislativa pro VEZ mu nepřikazuje ani nedoporučuje periodicitu kratší, vzhledem k faktu, že se nikde neodkazuje na žádnou prováděcí normu.Opět upozorňuji, že s tímto výkladem jako revizní technik nesouhlasím, pouze konstatuji stav, kam jsme se dostali prací našich zákonodárců.Typickým příkladem pro rozporuplnost legislativy v oblasti VEZ je spor kolem revizí elektrických spotřebičů a nářadí, který vznikl po účinnosti změn norem ČSN 33 1600 a ČSN 33 1610 v roce 2007. Zde byly vypuštěny tzv. "informativní přílohy", které povolovaly provádění revizních úkonů i provozními elektrikáři, právě kvůli požadavku zákona č. 309/2006 Sb., že revize mohou provádět pouze revizní technici.K tomu vydal SUIP v únoru 2008 stanovisko, že není důvod, aby se zvyšovala finanční a administrativní zátěž provozovatelů elektrických spotřebičů a revize mohou stále provádět i provozní elektrikáři.Tento precedent je příkladem toho, že vyšší právní předpis, jakým je zákon č. 309/2006 Sb. není vždy brán jako určující pro vyhrazená elektrická zařízení, takže Vaše dedukce, které musím říci jsou mi velice sympatické, jsou bohužel pouze jedním z dalších právních názorů ve velice nemoderním a spletitém právním základu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, jehož jsou, tentokráte podle mého právního názoru, revize vyhrazených elektrických nedílnou součástí.