A zaplatí to zaměstnavatel…

A zaplatí to zaměstnavatel…

A máme to tady… Čekali jsme to, čekali, bylo to těžko uvěřitelné, ale je to tu... budou vymáhány další peníze za porušení BOZP, a to zdravotními pojišťovnami pojištěnce. Pro nás je to sice první případ, se kterým jsme se setkali, ale takových může být v republice již více.

Kolik máte u vás ve firmě pracovních úrazů za rok? Dva? To je skvělé! Někteří jich máte 10, ostatní, kteří vedete evidenci poctivě, jich napočítáte třeba i 30. A to se vám již „vyplatí“.

Co se stalo? V jedné moravské společnosti „zaklekla“ na zaměstnavatele Všeobecná zdravotní pojišťovna, prý proto, že se chová protiprávně. A co protiprávního tedy zaměstnavatel proboha provedl? Z našeho pohledu znalců, pohledu zaměstnavatele, pohledu OZO v PR, pohledu právníka, a z pohledu dotázaných inspektorů práce…, vlastně nic.

Zaměstnanec v dělnické profesi pracoval jako každý den na strojním zařízení. Svou neopatrností a nedodržením pracovního potupu, se kterým byl zaměstnavatelem prokazatelně seznámen, si způsobil úraz na prstě. Zaměstnanec byl ošetřen na ambulanci a VZP byly vykázány lékařem ambulance náklady za ošetření v částce cca 9.000,- Kč. Zaměstnavatel zraněného zaměstnance správně a řádně vyplnil záznam o úrazu, který odeslal na všechny dotčené instituce. Zdravotní pojišťovně, u které je ze zákona pojištěn pro tyto případy, navrhl krácení pojistného plnění za porušení pracovní kázně u zraněného zaměstnance. Potud je to běžný postup při evidenci a odškodnění pracovního úrazu.

Jaké však bylo překvapení zaměstnavatele, když mu byla z VZP doručena „Výzva k zaplacení nákladů léčení“ podle §55, zákona č. 48/1997 Sb., Zákona o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, kdy se měl zaměstnavatel dopustit protiprávního jednání tím, že údajně

podle § 3, odst. 1d), NV č. 378/2001 Sb., nezajistil ochranná zařízení stroje

(1) Minimálními požadavky na bezpečný provoz a používání zařízení v závislosti na příslušném riziku vytvářeném daným zařízením jsou

d) vybavení zařízení zábranou nebo ochranným zařízením nebo přijetí opatření tam, kde existuje riziko kontaktu nebo zachycení zaměstnance pohybujícími se částmi pracovního zařízení nebo pádu břemene,

a

podle §102, odst. 1, zákona č. 262/2006 Sb., ZP, nesplnil obecnou povinnost prevence rizik

(1) Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům.

Při shlédnutí popisu úrazového děje na "Záznamu o úrazu" u zraněného zaměstnance a prostudování průvodní dokumentace předmětného stroje, je nutné konstatovat, že zaměstnanec pracoval na zařízení, které bylo dodáno s řádným prohlášením o shodě podle NV č. 176/2008 Sb., výrobce v průvodní dokumentaci řádně posoudil rizika na základě minimální normové hodnoty ČSN EN ISO 12100 a upozornil na neodstranitelná reziduální rizika, která zaměstnavatel ošetřil organizačními opatřeními v technologickém postupu, přičemž zaměstnanec tyto nedodržel, což bylo také prokazatelnou příčinou úrazového děje.

Z objektivního hlediska soudních znalců naší kanceláře je tedy tvrzení, že tento konkrétní velký zahraniční zaměstnavatel nevytváří bezpečné pracovní prostředí či nepředchází rizikům, více než sporné. Na základě našich zkušeností je tento zaměstnavatel spíše příkladem v přístupu k řešení otázek BOZP pro celou republiku. Další otázkou zůstává, na základě jakého důkazního stavu tak likvidátor z VZP svůj požadavek staví, vzhledem k tomu, že ve výzvě žádné důkazní materiály či podklady, neuvádí, a se zaměstnavatelem předtím vůbec nekomunikoval.

Shodou náhod vyšel dnes ve sdělovacích prostředcích článek nazvaný „Personální průvan v orgánech zdravotních pojišťoven členy vlády v demisi pokračuje“. Dozvídáme se z něho, že po už schválených výměnách prosazených ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (ANO) ve Všeobecné zdravotní pojišťovně nyní přišla s návrhy i ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová (ANO). Do funkcí v dozorčích a správních radách ministryně navrhuje povětšinou své náměstky nebo poradce, kteří nahradí zčásti lidi dosazené dřívější šéfkou resortu a také zástupce spojené se sociálními demokraty. Výměna se má týkat všech sedmi dosavadních členů nominovaných resortem práce. Návrhem na personální změny, se má Babišova vláda zabývat příští týden. Jen pro příklad: v dozorčí radě Oborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví by nově měla zasednout současná náměstkyně Němcové Marie Bílková. Tu v minulosti z funkce generální ředitelky úřadu práce odvolala právě Marksová a poté ji zaměstnal na svém úřadu tehdejší ministr financí, nyní premiér Andrej Babiš. Bílková má nahradit Davida Pospíšila, který je spojen s ČSSD. Stejně jako například Zdeněk Seidel nebo Yvona Jungová. Oba rovněž své angažmá v orgánech pojišťoven mají už spočítané na dny. Odměňování členů orgánů zdravotních pojišťoven je přitom na pojišťovnách, které výši stanoví ve svých každoročně schvalovaných plánech. Může se pohybovat v desítkách až stovkách tisíc ročně.

Když tak čteme mezi řádky, spočítáme si, že resorty, které mají vztah k BOZP podle výkladu §349, Zákoníku práce, a spadají pod náš výkon činností – PO, ŽP, hygiena, doprava, revize a kontroly…, budou dalším vděčným přispěvatelem do státního rozpočtu z peněz, které těžce vydělává a platí z nich nemalé daně, všichni zaměstnavatelé. To by bylo, abychom tu státní pokladnu nenaplnili z pokut za BOZP nebo údajného protiprávního jednání! Však on se v naší šílené rozbujelé legislativě vždycky najde nějaký ten paragraf, na který se dá vztáhnout či ohnout pro cokoliv. A…, pane zaměstnavateli, nelíbí se ti to? Běž se soudit, dokaž svou nevinu, máš na to čas a peníze na advokáta, úředník přeci chyby nedělá, respektive nenese za ně téměř žádnou odpovědnost.

Pro úplnost ještě přikládáme celé znění protiprávního jednání podle §55 zákona č. 48/1997 Sb., v PZ:

Náhrada nákladů na hrazené služby vynaložených v důsledku protiprávního jednání vůči pojištěnci

(1) Příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny.

(2) Pro účely náhrady nákladů na hrazené služby podle odstavce 1 jsou poskytovatelé povinni oznámit příslušné zdravotní pojišťovně úrazy a jiná poškození zdraví osob, kterým poskytli hrazené služby, pokud mají důvodné podezření, že úraz nebo jiné poškození zdraví byly způsobeny jednáním právnické nebo fyzické osoby. Oznamovací povinnost mají i orgány Policie České republiky, státní zastupitelství a soudy. Oznamovací povinnost podle tohoto odstavce se plní do 1 měsíce ode dne, kdy se ten, kdo skutečnost oznamuje, o ní dozvěděl.

(3) Pro účely náhrady nákladů na hrazené služby podle odstavce 1 jsou orgány ochrany veřejného zdraví povinny poskytnout na vyžádání příslušné zdravotní pojišťovně zprávy o výsledcích epidemiologických a jiných šetření, která jsou tyto orgány povinny provádět podle zvláštních předpisů.

(4) Pro účely náhrady nákladů na hrazené služby podle odstavce 1 jsou orgán inspekce práce a orgány státní báňské správy povinny poskytnout na vyžádání příslušné zdravotní pojišťovně výsledky vyšetřování příčin smrtelných, těžkých a hromadných pracovních úrazů a nemocí z povolání.

(5) Pro účely náhrady nákladů na hrazené služby podle odstavce 1 se údaje podle předchozích odstavců poskytují bezplatně.

(6) Zdravotní pojišťovna může upustit od vymáhání části nebo celé výše náhrady nákladů podle odstavce 1,

a) je-li vymáhání této náhrady nákladů spojeno se zvláštními nebo nepoměrnými obtížemi, nebo

b) je-li pravděpodobné, že náklady vymáhání převýší jeho výtěžek.

Na upuštění od vymáhání části nebo celé výše náhrady nákladů podle odstavce 1 není právní nárok.

(7) Při stanovení výše náhrady nákladů, od jejíhož vymáhání zdravotní pojišťovna podle odstavce 6 upustí, přihlédne zdravotní pojišťovna zejména k tomu, jak ke škodě došlo, a k osobním a majetkovým poměrům osoby, která škodu způsobila.

(8) Pro účely uplatnění nároku na náhradu nákladů podle odstavce 1 nejsou zaměstnanci zdravotní pojišťovny povinni zachovávat mlčenlivost stanovenou zvláštním zákonem, a to o skutečnostech rozhodných pro uplatnění nároku a vůči osobám, vůči nimž nebo jejichž prostřednictvím nárok uplatňuje.

Přidejte komentář