Odškodnění pracovního úrazu

Odškodnění pracovního úrazu

Před týdnem jsem shlédla pořad pana Josefa Klímy o velmi vážném úrazu pana Jiřího (možno vidět na odkazu https://www.televizeseznam.cz/video/zahady/tak-vypada-nezistna-pomoc-muz-prisel-v-praci-o-ruce-a-nohu-nepomohli-mu-vy-ano-63938841).

 

Tým Josefa Klímy se v letním speciálu vrací k případům, jimž se v průběhu roku věnoval. Reportérka Petra Majerová znovu natáčela s mužem, který přišel při pracovním úrazu o obě ruce, nohu a sluch. Úraz se stal při opravě větrné elektrárny 22000 V, kdy „měl někdo“ následný den elektrárnu při dokončovacích pracích zapnout. Od svého zaměstnavatele ale neměl pan Jiří nedostat ani korunu odškodnění, jak je v reportáži uvedeno.

 

Jedná se opravdu o neuvěřitelně smutný příběh, kdy je pan Jiří, kterému byly amputovány tři končetiny a přišel o sluch, v současné době v invalidním důchodu a stará se o něho jeho manželka. Samozřejmě uváděná zaměstnavatelská elektrofirma byla pojištěna proti úrazům ze zákona a od zdravotní pojišťovny pan Jiří obdržel částku 4,5 milionu korun. Diskutovat můžeme o tom, zda je to částka při takovém postižení dostačující k plnohodnotnému životu nebo ne. Pointa reportáže je v tom, že se s panem Jiřím nevyrovnal finančně zaměstnavatel, u kterého úraz vznikl.

 

Neznám žádné bližší informace, než které jsou uváděny v reportáži a na internetu, a tedy nemohu z hlediska znalce celý případ posoudit po stránce BOZP, zajištění vypnutí elektrického proudu formou LOTO a podobně. Nicméně mi to nedalo, protože se opravdu jedná o ojedinělý případ, kdy další z party byl na místě mrtvý, ostatní dva zaměstnanci se dosud potýkají s psychickým traumatem, a čtvrtý muž měl štěstí v neštěstí a vyvázl jen s lehkými popáleninami (zdroj internet). Proto jsem dohledávala, zda má zaměstnavatel povinnost, jak je v reportáži uváděno, postiženému zaměstnanci vyplatit nějakou finanční kompenzaci podle Zákoníku práce (ZP).

 

Vztah odpovědný zaměstnavatel a poškozený zaměstnanec

Pracovněprávní vztahy upravuje ZP, jehož vztah k OZ je vymezen v § 4 ZP, z něhož vyplývá subsidiarita OZ ve vztahu k ZP:

§4

Pracovněprávní vztahy se řídí tímto zákonem; nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů.

Vzhledem k tomu, že náhrada škody je v ZP upravena komplexně, použijí se pro pracovněprávní vztahy ustanovení ZP, který taxativně vymezuje druhy náhrad v případě poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, které lze akceptovat a odškodnit. Možný souběh nároků podle ZP nebo OZ řeší judikát NS ČR sp. zn. 21 Cdo 1084/2009 ze dne 8. 4. 2010. Případ, kdy si poškozený může vybrat, zda bude odškodňován v režimu OZ nebo ZP je možný jen v případě existence více odpovědných subjektů. Například při pracovním úrazu při nezaviněné dopravní nehodě se poškozený může s náhradou škody obrátit proti viníku dopravní nehody podle OZ nebo požadovat odškodnění pracovního úrazu po svém zaměstnavateli v rámci ZP. Plněním jednoho odpovědného subjektu zaniká povinnost plnit druhému odpovědnému subjektu. Jinými slovy: poškozený nemůže náhradu škody dostat uhrazenu dvakrát.

Odpovědnost za vznik pracovního úrazu nebo nemoci z povolání jednoznačně nese zaměstnavatel, a to bez ohledu na své zavinění. ZP koncipuje jeho odpovědnost jako objektivní, tím posiluje postavení poškozeného zaměstnance, který nemusí prokazovat zavinění na straně svého zaměstnavatele. Musí jen unést své důkazní břemeno, že pracovní úraz vznikl v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů. Vztah mezi zaměstnavatelem a poškozeným se řídí ustanoveními ZP (část jedenáctá, hlava II., díl 5, §§ 269 až 271u). Poškozený nemá přímý nárok na náhradu škody vůči zákonné pojišťovně. Své nároky na náhradu škody vznáší u svého odpovědného zaměstnavatele. Zaměstnavatel má povinnost oznámit (nahlásit) zákonné pojišťovně, že nastala škodná událost, vyjádřit se k požadované náhradě škody a k její výši (§8, vyhl. č. 125/1993 Sb.):

Součinnost zaměstnavatele

§8

Zaměstnavatel je povinen:

  1. a)dbát, aby nenastala škodná událost. Zejména nesmí porušovat povinnosti směřující k odvrácení nebo zmenšení nebezpečí, které jsou jí uloženy právními předpisy nebo na jejich základě, ani nesmí trpět porušování těchto povinností ze strany třetích osob. Pokud již škodná událost nastala, musí učinit nutná opatření k tomu, aby škoda byla co nejmenší;
  2. b)bez zbytečného odkladu oznámit organizační jednotce pojišťovny, v jejímž obvodu má zaměstnavatel sídlo (trvalé bydliště),
  3. každé zvýšení nebezpečí, o němž zaměstnavatel ví a které nastalo po vzniku pojištění,
  4. že nastala škodná událost, vyjádřit se k požadované náhradě a její výši, případně zmocnit pojišťovnu, aby za něho v této věci jednala,
  5. že v souvislosti se škodnou událostí bylo zahájeno trestní řízení proti zaměstnanci zaměstnavatele nebo třetí osobě, a informovat pojišťovnu o průběhu a výsledku řízení,
  6. že poškozený uplatňuje právo na náhradu škody u soudu;
  7. c)v řízení o náhradě škody respektovat pokyny pojišťovny, zejména bez souhlasu pojišťovny se nezavazovat k náhradě promlčené pohledávky;
  8. d)nepřistoupit bez souhlasu pojišťovny na uzavření soudního smíru.

Vztah odpovědný zaměstnavatel a zákonná pojišťovna

Vztah mezi odpovědným zaměstnavatelem a zákonnou pojišťovnou je vztahem pojistně právním a upravuje jej OZ v oddílu o pojištění a prováděcí vyhláška č. 125/1993 Sb. Pojišťovna v těchto vztazích vystupuje jako pojistitel a odpovědný zaměstnavatel jako pojištěný. V § 2 této vyhlášky je zakotveno právo odpovědného zaměstnavatele (pojištěného), aby za něj příslušná zákonná pojišťovna (pojistitel) nahradila škodu, která vznikla zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, a to v rozsahu, v jakém za ni zaměstnavatel (pojištěný) odpovídápodle ZP:

§2

(1) Zaměstnavatel má právo, aby za něho pojišťovna příslušná podle § 1 (dále jen "pojišťovna") nahradila škodu, která vznikla zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, v rozsahu, v jakém za ni zaměstnavatel odpovídá podle zákoníku práce.3) Nárok na náhradu škody z události, která by mohla být důvodem vzniku práva na plnění pojišťovny (dále jen "škodná událost"), musí být poprvé uplatněn zaměstnavatelem u pojišťovny v době trvání zákonného pojištění, s výjimkou případů, kdy poškozený má právo na plnění přímo vůči příslušné pojišťovně.

(2) Pojistnou událostí je vznik povinnosti zaměstnavatele nahradit škodu podle odstavce 1. Rozhoduje-li o náhradě této škody soud, platí, že pojistná událost nastala dnem, kdy rozhodnutí, podle něhož má pojišťovna poskytnout plnění, nabylo právní moci.

To je právo pojištěného zaměstnavatele. Jaká má práva pojišťovna při šetření pojistné události, zjistíme v OZ v oddílu o pojištění. Aby se nahlášená škodná událost stala pojistnou událostí, zahájí pojistitel její šetření. Pojišťovna má právo vyžadovat od poškozeného údaje stanovené v § 2777 odst. 3 OZ, tj. při určení osob zjišťuje jejich jméno, adresu bydliště a identifikační údaj, což je rodné číslo poškozeného. Dále má pojišťovna právo zjišťovat údaje o zdravotním stavu nebo o příčině smrti poškozeného, udělí-li k tomu poškozený nebo jiná oprávněná osoba souhlas. Zjišťování se provádí na základě zpráv a zdravotnické dokumentace vyžádaných osobou provozující zdravotnické zařízení (smluvní lékař pojišťovny nebo nezávislý soudní znalec), kterou pojišťovna (pojistitel) pověřila, od ošetřujících lékařů, a v případě potřeby i prohlídkou nebo vyšetřením provedeným zdravotnickým zařízením (§ 2828 odst. 1 OZ).

Odpovědi na dané otázky

Z výše uvedeného je zřejmé, že ne každá nahlášená škodní událost je i pojistnou událostí. Pokud pojišťovna – pojistitel při šetření zjistí, že nebyly splněny základní podmínky pro vznik pracovního úrazu, škodnou událost jako nelikvidní se zdůvodněním odloží bez nároku na peněžité plnění. Vždy zkoumá, zda úraz vznikl při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Dále zkoumá na základě lékařských zpráv, zda při události došlo k traumatickému poškození zdraví, a také vždy musí být v lékařských zprávách obsažena úrazová diagnóza. Je tedy nezbytné, aby byla splněna další z podmínek, a to násilné poškození zdraví nezávisle na vůli poškozeného krátkodobým působením zevních vlivů. Zkoumá i splnění podmínek, které na základě ustálené judikatury soudů, rozšířily základní definici vzniku pracovního úrazu zakotvenou v § 271k ZP takto: „Pracovním úrazem je porušení zdraví zaměstnance při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, které nastalo nezávisle na jeho vůli, krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů. Pracovním úrazem však není jen tělesné poranění způsobené nenadálým zevním násilím, nýbrž vůbec porušení zdraví, k němuž došlo nezávisle na vůli poškozeného, jestliže toto poškození zdraví bylo způsobeno zevními vlivy, které svou povahou jsou krátkodobé, je-li zaměstnanec při práci, jíž není zvyklý a která je nepřiměřená jeho tělesným možnostem, nucen okamžitým, usilovným vzepětím sil překonávat vnější odpor a zvýšit tak náhle, neobvykle, nadměrně svou námahu. Tato tělesná námaha musí být příčinou následku, o jehož odškodnění se jedná. Přitom nemusí jít o jedinou příčinu úrazu, nýbrž stačí, když jde o jednu z příčin, avšak důležitou, podstatnou a značnou.“

Pokud pojišťovna shledá, že se jedná o pojistnou událost, zahájí další šetření ke zjištění rozsahu odpovědnosti pojištěného zaměstnavatele, zda zde nejsou dány důvody pro jeho zproštění odpovědnosti z důvodu spoluzavinění poškozeného. Pokud pojišťovna ze záznamu o úrazu nebo dalších dokladů (zprávy šetření BOZP, policie apod.) zjistí spoluvinu poškozeného zaměstnance, snaží se ve spolupráci s pojištěným zaměstnavatelem dohodnout míru krácení. Má právo prověřit příčiny vzniku pracovního úrazu i formou místního šetření (§ 14 vyhl.). V případě rozdílných stanovisek má pojišťovna ve smyslu § 4 vyhl. právo nehradit škodu, kterou se zaměstnavatel zavázal hradit nad rámec stanovený právními předpisy. V tomto případě, že nevyužil svého práva na plné či částečné zproštění své odpovědnosti.

§14

Pojišťovna je oprávněna si ověřit údaje týkající se pojistného i údaje nezbytné pro vyřizování pojistné události. Zaměstnavatel je povinen pojišťovně toto ověření umožnit.

 §4

Pojišťovna nehradí škodu, kterou se zaměstnavatel zavázal hradit nad rámec stanovený právními předpisy.

 

Právní základ

Zákonné pojištění bylo zakotveno v § 205d zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce a ve vyhlášce MF ČR č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění. Při rekodifikaci zákoníku práce v roce 2006 zákonem č. 262/2006 Sb., byl § 205d i prováděcí vyhláška č. 125/1993 Sb., převzat do přechodných ustanovení zákoníku práce (ZP), konkrétně do § 365 odst. 1 ZP a nadále platí:

Pojištění odpovědnosti a zvláštní ustanovení o povinnosti nahradit škodu a nemajetkovou újmu

§365

(1) Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne nabytí účinnosti jiné právní úpravy pojištění odpovědnosti zaměstnavatele při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání se řídí zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání ustanovením § 205d zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 74/1994 Sb. a zákona č. 220/2000 Sb., vyhláškou č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění vyhlášky č. 43/1995 Sb., vyhlášky č. 98/1996 Sb., vyhlášky č. 74/2000 Sb., vyhlášky č. 487/2001 Sb. a zákona č. 365/2011 Sb., a zákonem č. 182/2014 Sb.

(2) Náklady správní režie pojišťoven v zákonném pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání činí 4 % z celkového objemu přijatého pojistného zaplaceného zaměstnavateli v daném kalendářním roce.

Zákonné pojištění je založeno zákonem bez uzavírání pojistné smlouvy, přesto se jedná o pojištění. Pojistně právní vztahy upravuje občanský zákoník (OZ) v části čtvrté, hlavě II., díl 15 Závazky z odvážných smluv, konkrétně v oddílu 2 Pojištění. Zde také budeme hledat odpovědi na výše uvedené otázky.

Pomohl Vám tento rozbor? Mě ano, protože se jedná o problematiku velmi složitou, propletenou mezi mnoha právními předpisy. Kéž by náš právní řád byl více jednoduchý a srozumitelný pro co nejvíce občanů:)

Přidejte komentář