Nesprávný výběr OOPP a absence analýzy rizik: Časté pochybení zaměstnavatelů z pohledu znalce

Úvod

Při šetření pracovních úrazů či provádění auditů bezpečnosti práce se jako znalec opakovaně setkávám s nešvarem, který se vyskytuje napříč profesními oblastmi – zaměstnavatelé poskytují osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) bez návaznosti na reálnou analýzu pracovních rizik. V některých případech se OOPP poskytují zcela formálně, jindy se z důvodu úspor neřeší vůbec, ačkoliv to zákon jednoznačně vyžaduje.

Povinnost zaměstnavatele: Nejprve vyhledat a vyhodnotit rizika

Zákoník práce č. 262/2006 Sb. v § 102 a § 104, ve spojení s nařízením vlády č. 390/2021 Sb., stanoví zaměstnavateli následující kroky:

1. Vyhledání a vyhodnocení rizik ohrožujících bezpečnost a zdraví při práci.
2. Přijetí opatření k jejich odstranění nebo snížení na co nejnižší možnou úroveň.
3. Poskytnutí OOPP, pokud rizika přetrvávají.
4. Určení způsobu, podmínek a doby používání OOPP na základě četnosti a závažnosti těchto rizik.

V § 3 odst. 4 výše zmíněného nařízení se výslovně uvádí:

„Způsob, podmínky a dobu používání osobního ochranného pracovního prostředku stanoví zaměstnavatel na základě četnosti a závažnosti vyskytujících se rizik, charakteru a druhu práce a pracoviště a s přihlédnutím k vlastnostem tohoto osobního ochranného pracovního prostředku.“

Neexistuje univerzální seznam OOPP pro konkrétní profese

Zaměstnavatelé se často dotazují, zda existuje oficiální seznam doporučených OOPP pro jednotlivé profese. Takový seznam neexistuje a ani existovat nemůže, neboť:

• stejné pracovní zařazení může představovat rozdílná rizika v různých provozech,
• míra expozice, četnost a intenzita rizik jsou individuální,
• výběr OOPP je vždy vázán na konkrétní podmínky výkonu práce.

Z tohoto důvodu nelze právní odpovědnost přenést na obecný katalog OOPP.

Pomůcky a normy pro orientaci – ne pro alibismus

Existují sice technické normy a odborné příručky, které mohou pomoci při výběru vhodných ochranných prostředků – např.:

• ČSN EN 529 – ochrana dýchacích orgánů,
• ČSN EN 458 – chrániče sluchu,
• ČSN 83 2705 – ochranný oděv.

Tyto normy však nelze brát jako právně závazné výčty – jejich smyslem je doporučit vhodný způsob volby, nikoli nahradit rizikovou analýzu.

Typické pochybení z praxe

Znalcem jsem byl přizván k několika případům, kdy:

• zaměstnanci pracovali s chemickými látkami bez použití ochranných brýlí či rukavic, neboť „v seznamu nebyly“,
• montéři na střechách dostali pracovní obuv, ale nikoli ochranu proti pádu – údajně „nebyla potřeba“,
• skladníci ve vysokozdvižných regálových skladech nebyli vybaveni přilbou ani reflexní vestou, protože „se to tam nikdy nevyžadovalo“.

Všechny tyto případy měly společného jmenovatele: neprovedené nebo formální vyhodnocení rizik a následně chybný výběr OOPP.

Závěr a doporučení znalce

Výběr osobních ochranných pracovních prostředků je proces, který nemůže být delegován na katalogy, obchodníky ani inspekci práce. Je to výhradní odpovědnost zaměstnavatele, který musí postupovat v souladu se zákonem a na základě objektivně vyhodnocených rizik.

✉ Nešetřete na OOPP – levný prostředek, který není určen pro dané riziko, je zbytečný.
✉ Zajistěte hodnocení rizik odborníkem s přihlédnutím ke konkrétním pracovním podmínkám.
✉ Dokladujte postup výběru OOPP – záznamy z hodnocení rizik, záznam o školení, informace o použití OOPP.

V případě pracovního úrazu je právě tento proces přezkoumáván znalcem a kontrolními orgány. A pokud chybí, neobstojí se odkazem na obecné seznamy či doporučení od dodavatelů.