Problematika školitelů obsluh zemních a stavebních strojů z pohledu soudních znalců

Problematika školitelů obsluh zemních a stavebních strojů z pohledu soudních znalců

Během naší praxe soudních znalců v oborech BOZP a PO posuzujeme relevanci školení obsluh, které provádí různé subjekty na různých druzích zařízení a strojů. Jedním z těchto specifických druhů zařízení jsou i zemní a stavební stroje. Vzhledem k poměrně nepřehledné situaci v této oblasti a častým dotazům jsme se rozhodli k sepsání odborného článku, kde vše pokusíme uvést do souvislostí, které jako soudní znalci musíme vzít v úvahu pro posuzování odpovědnosti a odborné způsobilosti v rámci konkrétních případů.

Kdo může školit obsluhy zemních a stavebních strojů?

Strojnické průkazy dle vyhlášky č. 77/1965 Sb.

Historicky byla problematika vý­­cviku, řízení způsobilosti a registraci obsluh stavebních strojů řešena v nejstarším oborovém normativním právním aktu, kterým je vyhláška č. 77/1965 Sb. ministerstva stavebnictví o výcviku, způsobilosti a registraci obsluh stavebních strojů, ve stejném znění již od 01.08.1965. Tento normativní právní akt nyní spadá do gesce Ministerstva průmyslu a obchodu, které v roce 2016 vydalo na svých stránkách informaci, že činnosti vyplývající z vyhlášky č. 77/1965 Sb. zajišťuje Česká zemědělská univerzita v Praze.

Obsluha stavebních strojů musí mít, podle této informace, oprávnění k obsluze takových strojů. Oprávnění — průkaz strojníka je možné udělit tomu, kdo:

a) dosáhl věku 18 let,

b) je tělesně a duševně schopný a spolehlivý k takové obsluze,

c) absolvoval předepsaný výcvik,

d) prokázal zkouškou odbornou způsobilost.

Přičemž samostatně obsluhovat stroje pro zemní a jiné stavební práce, podle této informace, může osoba, která vlastní průkaz strojníka s příslušným oprávněním, byla na stroji prakticky zacvičena a seznámena s jeho návodem k obsluze.

Zasazení platnosti vyhlášky č. 77/1965 Sb., do současného legislativního rámce

Vyhláška se odkazuje na § 27 odst. 1 zákona č. 65/1961 Sb. o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, který byl zrušen bez relevantní náhrady, takže vyhláška neprovádí žádný zákon, a to je zásadní právní problém, protože tím je v rozporu s Čl. 4 odst. 1 usnesení č. 2/1993 Sb. listiny základních práv a svobod, podle kterého mohou být povinnosti ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.

Nástupcem Ministerstva stavebnictví je sice Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (dále také MPO), ale otázkou je, pro koho by v gesci tohoto ministerstva měla vyhláška platit? Např. obsluha UNC Bobcat by na stavbě musela mít strojnický průkaz, ale pokud by se s tímto strojem pracovalo v zemědělství, v lese, uklízel sníh atd., tak by průkaz být nemusel? 

Další legislativní problém vytváří i nesplnitelné požadavky na zkušební komisaře nebo pro vystavení strojnického průkazu, které jsou dnes již úsměvné:

  • § 4 bod 2. vyhlášky č. 77/1965 Sb., uvádí požadavek, podle kterého je osvědčení o spolehlivosti k obsluze stavebních strojů podle této vyhlášky dáváno jen se souhlasem závodního (dílenského ) výboru ROH organizace, která navrhuje uchazeče k zařazení do výcvikového zařízení, nebo
  • § 12 bod 1. vyhlášky č. 77/1965 Sb., podle kterého zkušebního komisaře jmenuje do funkce ministerstvo stavebnictví (dnes tedy MPO dle informace výše) po předchozí dohodě s vedoucím organizace, u níž je navrhovaný zkušební komisař v pracovním poměru, který opět nezapadá do současného uspořádání společnosti.

Stanovisko MPO ke strojnickým průkazům

Vzhledem k výše uvedeným sporným konotacím jsme se v lednu 2021 rozhodli kontaktovat MPO se žádostí o poskytnutí informací, na kterou se nám dostalo následující odpovědi:

Stanovisko MPO

Z výše uvedeného stanoviska je tedy patrné, že spornost právní vymahatelnosti zastaralé vyhlášky č. 77/1965 Sb., uznává i samotné MPO a strojnické průkazy jsou tak jen jednou z možností zajištění požadavků zákoníku práce na zaměstnavatele.

Požadavky zákoníku práce

  • V rámci soustavné činnosti jsou zaměstnavatelé v procesu prevence rizik, ve smyslu ustanovení § 102 odst. 2 zákoníku práce, v platném znění, jednak povinni vyhledávat rizika, zjišťovat jejich příčiny a zdroje, tak i přijímat opatření k jejich odstranění, respektive minimalizaci, a to v souvislosti s provozem konkrétních zemních strojů na konkrétních pracovištích zaměstnavatele/provozovatele.
  • Podle ustanovení § 103 odst. 1 písm. f) zákoníku práce, v platném znění, jsou zaměstnavatelé povinni zajistit zaměstnancům, podle potřeb vykonávané práce, dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (BOZP), zejména formou seznámení s riziky, s výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními před působením rizik, týkajících se jejich práce a pracoviště, a to taktéž v souvislosti s provozem strojů na konkrétních pracovištích zaměstnavatele/provozovatele.
  • Podle ustanovení § 103 odst. 2 zákoníku práce, v platném znění, jsou zaměstnavatelé povinni zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (předpisech BOZP), které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, a vztahují se k rizikům, s nimiž může zaměstnanec přijít do styku na svém pracovišti, v posuzovaném případě pak obsluha konkrétního stroje při jeho řízení a obsluze na konkrétním pracovišti zaměstnavatele/provozovatele.

Kvalifikační předpoklady pro školitele a obsluhu

V rámci prevence rizik, podle výše uvedeného ustanovení zákoníku práce, s přihlédnutím k ustanovení § 103 odst. 3 téhož předpisu, a v návaznosti na minimální normové hodnoty, definované v čl. 3.4 a 5.1 ČSN ISO 7130 - Stroje pro zemní práce - Výcvik obsluhy - Obsah a metody, je zaměstnavatel, ve vazbě na provoz těchto strojů, povinen doložit zejména:

  1. stanovení rozsahu a hloubky školení z předpisů BOZP:
    • včetně rozsahu seznámení se souvisejícími riziky, které vyplývají z provozu konkrétních druhů a typů strojů na konkrétních pracovištích,
    • a to v souvislosti se stanovením požadavků na teoretické a praktické požadavky na kvalifikaci (kvalifikačních požadavků) jak vlastních i externích školitelů, tak obsluh, resp. budoucích vlastních i externích školitelů a budoucích obsluh konkrétních strojů,
    • včetně stanovení příslušných dokumentů pro doložení objektivní odpovědnosti zaměstnavatele, jako jsou tematické plány a časové rozvrhy školení (osnovy), prezenční listiny, či způsob ověření znalostí ve smyslu ČSN ISO 7130 - Stroje pro zemní práce - Výcvik obsluhy - Obsah a metody.
  2. zajištění proškolení jak u vlastních školitelů, tak obsluh, respektive budoucích školitelů a budoucích obsluh zemních a stavebních strojů na základě v rozsahu dle bodu 1. viz. výše,
  3. na základě § 103 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb. zákoník práce, stanovení periody ověřování znalostí předpisů BOZP jak u vlastních školitelů, tak u obsluh strojů dle bodu 1. viz. výše,
  4. u externích i interních školitelů obsluh zemních a stavebních strojů vyžadovat doložení výše uvedených požadavků na školitele dle čl. 5.2 ČSN ISO 7130 a to v předstihu před vlastním provedeném školení.

Při provozu strojů na pozemních komunikacích podle zákona č. 13/1997 Sb., v platném znění, je nutno respektovat též kvalifikační předpoklady pro vydání řidičského oprávnění dané § 3 odst. 3 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích - znění od 01.10.2020, v platném znění.

Možnosti realizace školení obsluh

Můžeme si sice položit oprávněnou další otázkou, zda je od našeho státu správné, aby školitelé pro obsluhy strojů neměli předepsanou řádným právním předpisem žádnou specifickou odbornou kvalifikaci, nicméně to nic nemění na objektivní odpovědnosti zaměstnavatele za provedené školení obsluh konkrétních strojů, k jejímuž naplnění má následující možnosti realizace:

  • interní formou – vlastními silami, a to buď přímo (osobně), je-li sám dostatečně kvalifikován, nebo prostřednictvím pověřeného dostatečně kvalifikovaného zaměstnance s doložením zaměstnavatelem požadované úrovně odborné způsobilosti a praxe s obsluhou konkrétních strojů provozovaných uživatelem (zaměstnavatelem obsluh),
  • externí formou – prostřednictvím dostatečně kvalifikovaného školitele, s doložením zaměstnavatelem požadované úrovně odborné způsobilosti a praxe s obsluhou konkrétních strojů provozovaných uživatelem strojů, a dobrou znalostí provozu a činností na pracovišti,
  • v současné době nabízejí možnost proškolení obsluh též někteří výrobci (dodavatelé) zemních a stavebních strojů, zde platí rovněž požadavek pro školitele, a to doložení požadované úrovně odborné způsobilosti a praxe s obsluhou konkrétních strojů ve smyslu výše uvedených minimálních normových požadavků dle čl. 5.2 ČSN ISO 7130 a znalostí specifických rizik konkrétního pracoviště zaměstnavatele obsluh strojů.

Ve všech případech za kvalitu provedeného školení objektivně odpovídá, ve smyslu ustanovení § 103 odst. 2 a odst. 3 zákoníku práce, v platném znění, s přihlédnutím ke znění § 103 odst. 1 písm. f) téhož, příslušný zaměstnavatel, který zaměstnává obsluhu konkrétně provozovaných strojů se všemi z toho vyplývajícími důsledky z hlediska jejich řádné doložitelnosti.

Tuto skutečnost, a zjevnou nedostatečnost, by si měli zaměstnavatelé uvědomit zejména při zajišťování školení externí formou.

Důsledky nekvalitního školení a výcviku z pohledu soudních znalců

V případě nehody, způsobené nedostatečně proškolenou a zacvičenou obsluhou, tedy pokud se podaří likvidátorům pojišťoven, ale i zaměstnancům, kteří škodu způsobili, u soudu prokázat, že školení a praktický zácvik nebyly na minimální úrovni dané legislativou a ČSN, je objektivní odpovědnost za škody a úrazy na základě špatně odvedené práce externího školitele na zaměstnavateli, následně pak na vedoucím zaměstnanci, který z hlediska svého postavení u zaměstnavatele školitele sjednal a zajistil.

V neposlední řadě, a v souvislosti s výše uvedeným, bychom z pohledu soudních znalců chtěli upozornit na trestně právní odpovědnost konkrétních vedoucích zaměstnanců na jejich stupni řízení, ve smyslu §11 zákoníku práce, v platném znění, kdy za úroveň pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve smyslu § 349 téhož předpisu, odpovídají, a dále pak v návaznosti na nedbalostní trestné činy, které jsou na základě definice v §16 trestního zákoníku, v platném znění spáchány, jestliže pachatel:

  1. věděl, že může způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí, nebo
  2. nevěděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl.

Bohužel musíme konstatovat, že orgány činné v trestním řízení hodnotí protiprávní jednání aktérů případu jako nedbalost vědomou, tedy takovou, která pro ně má v právní klasifikaci činu přitěžující následky.

Z tohoto důvodu jsme se rozhodli, jako členové České společnosti pro jakost, Hospodářské komory ČR a soudní znalci v oboru prevence rizik se zaměřením na bezpečnost práce při provozu technických zařízení, otevřít nové téma odborného profesního kurzu pro školitele zemních a stavebních strojů, které bude poskytovat, jak uživatelům těchto strojů, tak osobám provádějícím tyto úkony, informace pro splnění výše uvedených legislativních, normových i jiných požadavků z průvodní dokumentace výrobců strojů.

2 komentářů ke článku “Problematika školitelů obsluh zemních a stavebních strojů z pohledu soudních znalců”

  1. Tomáš Neugebauer napsal:

    K článku mám dvě doplnění.

    Požadavky zákoníku práce bych si dovolil doplnit konkrétnějším požadavkem § 3 odst. 2 písm. g) zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů: „Zhotovitel je povinen dodržovat další požadavky kladené na bezpečnost a ochranu zdraví při práci při přípravě projektu a realizaci stavby, jimiž jsou… …splnění požadavků na způsobilost fyzických osob konajících práce na staveništi“.

    Informace, že VYHLÁŠKA je od 1. 8. 1965 ve stejném znění je zcela pravdivá. Avšak vyhláška v § 1 odst. 2 písm. q) uvádí, že oprávnění k obsluze je dále potřeba na stavební stroje, které zvláštním opatřením stanoví ministerstvo stavebnictví. Toto zmocnění bylo celkem využito třikrát (výnos ministerstva stavebnictví č. 1/1974, č. 1/1981 a č. 2/1983). Takže vyhláška je ve stejném znění, ale rozsah stavebních strojů, na které se vztahuje se významně rozrostl.

    • Ing. Miroslav VALTA, Ph.D., MBA napsal:

      Hezký den, pane Neugebauere,
      děkuji za Vaše doplnění, nicméně náš článek se zabývá právě splněním požadavků na způsobilost fyzických osob nejen na staveništi, protože staveniště jsou jen jedním z mnoha pracovišť, kde se tyto stroje používají. Na našem odborném kurzu budou rozebírány všechny aspekty, včetně implikace v Plánu BOZP na staveništi, kde koordinátor může určit specifické požadavky na využití konkrétního systému pro splnění požadavků na způsobilost fyzických osob konajících práce na staveništi ve smyslu § 3 odst. 2 písm. g) zákona č. 309/2006 Sb. o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

      Co se týče rozebírání všech právních vazeb na vyhlášku č. 77/1965 Sb. v průběhu téměř 56 let její platnosti, tak toto by nepřispělo k přehlednosti prezentovaných informací, a proto jsme se rozhodli je neuvádět.

      S přáním pěkného zbytku dne
      Miroslav VALTA

Přidejte komentář