Pád zaměstnance ze střechy s následkem smrti – hodnocení soudního znalce BOZP

Plním svůj slib a zrekapituluji případ pádu zaměstnance stavební firmy ze střechy, který na následky zranění bezprostředně zemřel. Podrobněji z pohledu znalce a orgánů státní správy je tato událost popsána na webu Kanceláře znalce www.maturova.cz.

Jako znalec v oboru bezpečnost práce jsem byla požádána advokátní kanceláří o vypracování znaleckého posudku. Advokát nesouhlasil s obžalobou, kdy byl obviněn ze smrti zaměstnance pouze jeden jednatel, „zaměstnavatele“, i když ve výpisu z obchodního rejstříku byli uvedeni jednatelé dva. Dále pak bylo právním zástupcem jednatele zpochybněno „odborné stanovisko“ OIP k příčině smrti zaměstnance z hlediska BOZP.

Prvotní šetření na místě smrtelného úrazu provedla kriminální policie ČR a za oblast BOZP dva inspektoři OIP. Kriminální policie si vyžádala místo znaleckého posudku znalce z oboru bezpečnosti práce pouze „odborné stanovisko“ od OIP, které se ve svých závěrech vymezilo pouze vůči výkonu práce na lešení. Za „porušení práce na lešení“ a údajný správní delikt, byla zaměstnavateli uložena pokuta ve výši 250.000,- Kč. Zaměstnavatel předal rozhodnutí OIP svému dalšímu právnímu zástupci.

Chybné „odborné stanovisko“ OIP převzala kriminální policie, která naprosto přesně do obvinění jednatele uvedla, to co napsali inspektoři OIP. Na základě podkladů od kriminální policie OSZ (okresní státní zástupce) obžaloval opět opisem závěrů inspektorů OIP jednoho z jednatelů za těžké ublížení na zdraví z nedbalosti podle §143, zákona č. 40/2009 Sb., v PZ:

§ 143  Usmrcení z nedbalosti

(1) Kdo jinému z nedbalosti způsobí smrt, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.

(2) Odnětím svobody na jeden rok až šest let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona.

(3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 proto, že hrubě porušil zákony o ochraně životního prostředí nebo zákony o bezpečnosti práce nebo dopravy anebo hygienické zákony.

Jako znalec jsem povinna podávat pravdivé znalecké posudky, a proto jsem musela celý případ posuzovat od samého prvopočátku (stejně jako inspektoři OIP), ve vzájemných souvislostech a podle jednotlivých fází činností zaměstnanců. Ve znaleckém posudku jsem došla k nálezu, že:

  • Inspektoři OIP nesprávně posoudili okolnosti pádu zaměstnance ze střechy a jednostranně se upnuli na popis konstrukce lešení, které nemělo přímou souvislost s pádem zaměstnance a na lešení v tu dobu nikdo nepracoval, a pracovat ani v přípravné fázi stavby neměl,
  • Nesprávné závěry OIP převzala v plném znění kriminální policie, která zamítla stížnost právního zástupce zaměstnavatele,
  • Zemřelý zaměstnanec sám porušil všechny povinnosti v oblasti BOZP, kdy nepoužíval zaměstnavatelem poskytnuté prostředky osobního zajištění, určené pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou na základě identifikace rizik pro poskytování OOPP ve smyslu NV č. 495/2001 Sb., a nepočínal si tak, aby neohrozil při práci ve výšce sebe a ostatní zaměstnance, jak byl po dobu téměř 20ti let pravidelně školen, podroboval se odbornému výcviku a ověření znalostí,
  • Jednatel (zaměstnavatel), nemohl v době pádu ze střechy bezprostředně ovlivnit chování zaměstnance, protože se na místě, kde se stal úraz, nenacházel,
  • Nesprávné závěry kriminální policie převzal v plném znění OSZ, který zamítl stížnost právního zástupce zaměstnavatele.

Soudní řízení probíhalo ve dvou jednáních, kdy v prvním hlavním líčení probíhaly výslechy, a následné druhé líčení bylo ukončeno cca po 1 hodině. Inspektor OIP, předvolaný k výslechu jako svědek se nedostavil, přestože o termínu líčení věděl cca 2 měsíce dopředu. Obžalovaný jednatel byl zproštěn viny v celém rozsahu. Rodina zemřelého zaměstnance požadovala po jednateli odškodné ve výši 6 milionů. Jejich nároky byly rovněž zamítnuty. Jednateli uhradí veškeré náklady řízení stát. Tedy každý z nás.

Ptám se, musely být vynaloženy nemalé finanční prostředky státu na tento případ, když bylo možné ukončit řízení již na úrovni kriminální policie?

Kdo vynahradí jednatelům dlouhodobé útrapy spojené s psychickou újmou a vedlejšími výdaji, které jim způsobily státní orgány nesprávným úředním postupem?

Jak efektivně pracují inspektoráty práce, kde se soustřeďují tisíce "odborných" inspektorů, právníků a dalších zaměstnanců?

Pomůže ke zlepšení kvality práce státních zaměstnanců nový Služební zákon od 1.1.2015 (zákon č. 218/2002 Sb., v PZ? Přečtěte si ho, nepomůže, protože zde opět není uvedena osobní odpovědnost úředníka za svá pochybení. Pracovat se bude stále dál podle hesla „všichni za jednoho, nikdo za nic“.

 A co k tomu dodat na závěr?  Dovolím si dát několik rad:

  • Podle Kontrolního řádu ust. §3 (zákon č. 255/2012 Sb., dále jen KŘ) vás může inspektor před zahájením vlastní kontroly tzv. „neformálně sledovat“ a „sbírat“ podklady pro provedení kontroly,
  • V návaznosti na ust. §5, KŘ nemusí být přítomna při kontrole kontrolovaná osoba (zaměstnavatel), tu informuje „dodatečně“ inspektor o zahájení kontroly,
  • Podle ust. §10, KŘ máte právo podávat námitky proti kontrolním zjištěním uvedeným v protokolu o kontrole, tak prosím své právo využívejte a nemějte obavy, že se vám budou inspektoři „mstít“, s dobrým OZO v PR, znalcem v BOZP a případně právníkem se nemáte čeho obávat v případě, pokud jste si jisti, že jste neporušili povinnosti v oblasti BOZP,
  • Protokol o kontrole vyhotoví inspektor podle ust. § 12, odst. 2, KŘ ve lhůtě 30 dní, ve zvlášť složitých případech pak 60 dní, máte tedy dostatek času, abyste začali řešit zjištěná pochybení,
  • Dalším vašim právem je podání námitek podle ust. §13, KŘ ve lhůtě 15 dnů od doručení protokolu o kontrole, pokud není stanovena lhůta delší, využijte proto svého práva a již v závěru kontroly se dohodněte s inspektorem na delší lhůtě, pokud víte, že vaše podání námitek si vyžádá větší časový prostor,
  • Nevzdávejte se práva podat námitku, pokud by se nejednalo jen o zjištění méně závažných nedostatků,
  • Buďte si neustále vědomi toho, že pokud se nebudete bránit již v prvopočátku, kdy nejste přesvědčeni o svém pochybení a kontrolu OIP podceníte, může to mít pro vás nedozírné následky nejenom bezprostředně, ale i do budoucna!
  • Mějte na paměti, že OIP posuzuje pouze „objektivní odpovědnost zaměstnavatele“, kdežto orgány činné v trestním řízení (policie, státní zastupitelství, soudy) posuzují „trestní odpovědnost“ i s vysokými finančními náhradami škody, a to je už úplně jiná kapitola. ;)

 

 

Přidejte komentář