Trestní odpovědnost v BOZP z pohledu soudního znalce

Naše společnost se v oblasti trestní odpovědnosti v BOZP vyvíjí poslední roky velmi dramaticky. Tím myslím v neprospěch zaměstnavatelů a zaměstnanců. Kde jsou zlatá 90. léta minulého století, kdy ?nikdo za nic neodpovídal a svobodně podnikal?. K obecnému sepsání svých poznatků z posledních let mě přiměla spolupráce s významnými českými advokátními kancelářemi, účast v trestních řízeních ale zejména práce inspektorů OIP v chybném či nedostatečném posouzení porušení povinností zaměstnavatelů.

Při lektorování kurzů pro ROVS - Rožnovský vzdělávací servis s.r.o. nebo při výkonu své profese se setkávám s řadou stížností na postup při provádění kontrol ze strany inspektorů OIP. Protože mi nejsou od posluchačů nebo kontrolovaných zaměstnavatelů většinou poskytnuty konkrétní údaje (z důvodu obav o mstu ze strany inspektorů), omezím se pouze na své vlastní zkušenosti. Měla jsem možnost se zúčastnit šetření, vesměs úrazů, kdy inspektor OIP, jako osoba úřední, pochybil ihned v prvopočátku šetření úrazu, a jeho subjektivní názor z titulu jeho ?úřední moci? následně převzala jako jediný správný v přípravném řízení kriminální policie, státní zástupce, méně zdatný soudní znalec z oboru BOZP vybraný PČR asi ?jako velmi levný?, a tedy bylo na soudci, aby si udělal vlastní právní názor před vynesením rozsudku nad třemi náhodně vybranými obviněnými z řad vedoucích zaměstnanců zaměstnavatele. Já jsem byla k případu přizvána jako další znalec, a musela jsem soudci objasnit z hlediska práva v BOZP celý případ znovu, postupně, trpělivě a zvrátit jednotlivá pochybení státních orgánů a přizvaného znalce orgány činnými v trestním řízení.

Kdo se setkal s podobným případem, dá mi za pravdu, že dostat se z takovéto situace, kdy jsou všechny státní orgány proti vám a neberou vážně ani vašeho právního zástupce, který vaším jménem podává odvolání, stížnosti nebo žádá o přezkumná řízení, je velmi náročné psychicky, fyzicky, časově a samozřejmě i finančně. Tuto újmu, kterou utrpíte vy a s vámi vaši blízcí, vám již nikdo nikdy nenahradí. Proto jsem se rozhodla hájit vaše zájmy v BOZP a popíši vám postupné základní kroky, které by vám měly usnadnit orientaci ve vašich právech. Povinnostem se budu věnovat jen okrajově, protože povinností máme tolik, že se v nich ani úředníci neorientují?.

Oblastní inspektorát práce

Vykonává kontrolu podle ust. §5, zákona č. 251/2005 Sb., v PZ, jeho působnost je uvedena v §6, a jeho oprávnění v §7. Nicméně i inspektor má své povinnosti, které jsou uvedeny v §8. Inspektoři přichází na kontrolu neohlášeně, po telefonickém oznámení a někdy je kontrola oznámena písemně. V drtivé většině případů se inspektor neohlásí nebo si vynutí provedení kontroly ve velmi krátkém časovém úseku a při jednání s kontrolovaným subjektem je nepřístupný dohodě na nalezení vhodného termínu, aby mohl kontrolovaný subjekt zajistit všechny dotčené zaměstnance, kteří jsou schopni poskytnout relevantní informace a zbytečně neprotahovat jednání. Chápu, že inspektor jako úředník placený státem, tedy námi všemi, je časově a finančně (automobil, telefony, písemnosti a podobně) nezávislý a může si banální údaje přijet do kontrolovaného subjektu prověřit třeba i 5x. Toto mu umožňuje ust. §43, zákona č. 251/2005 Sb., v PZ. Nicméně kontrolovaný subjekt musí vytvářet hodnoty, aby pokryl náklady svého podnikání a zaplatil mzdu svým zaměstnancům. A z toho důvodu je právě v ust. §8, pís. c) uvedeno, že:

Inspektor je povinen chránit práva a právem chráněné zájmy kontrolované osoby.

Pokud se jedná o inspektora rozumného a běžnou kontrolu, jistě se dohodnete a on bude vaše práva a zájmy chránit. Pokud bude inspektor neústupný, doporučuji se bránit. Samozřejmě jiná situace bude např. u smrtelného úrazu, bezprostředního ohrožení života a zdraví, nebo nelegálního zaměstnávání, tedy všude tam, kde kontrolovaný subjekt prokazatelně porušil své povinnosti a kontrolní orgán musí bez předchozího upozornění zjistit skutečný stav. U těchto případů většinou však provádí vlastní vyšetřování a sběr důkazů také PČR. Když inspektor kontrolu u kontrolovaného subjektu ukončí, vyhotoví Protokol o kontrole. Podle ust. §41, odst. 1 zákona č. 251/2005 Sb., v PZ:

"Kontrolovaná osoba může písemně požádat o přezkoumání protokolu, a to do 5 pracovních dnů ode dne seznámení se s protokolem, nestanoví-li inspektor lhůtu delší."

Opět doporučuji vyžádat si na inspektorovi lhůtu delší, neboť vaším oprávněným zájmem je zodpovědně se s protokolem seznámit, popř. požádat o názor OZO v PR, soudního znalce z oboru BOZP nebo advokáta. Z vlastní zkušenosti vím, že první vyhotovený protokol může obsahovat chybné údaje a nesprávné právní posouzení. Z tohoto důvodu doporučuji do protokolu pouze vepsat větu ?S protokolem jsem byl/a seznámen/a a své stanovisko k výsledku zašlu písemně do 30 dní?. Lhůtu 30 dní pro vyjádření uvádí správní řád, zákon č. 500/2004 Sb., v PZ, kterým se řídí státní orgány, a tedy vašim oprávněným zájmem je mít stejné možnosti a práva jako kontrolující.

Inspektor na základě vašeho stanoviska přezkoumá protokol a o výsledku vás písemně vyrozumí. Proti výsledku přezkoumání můžete do 15 pracovních dnů ode dne, kdy jste byli o výsledku vyrozuměni, podat námitky k vedoucímu inspektorovi, který o nich rozhodne. Ze závažných důvodů může vedoucí inspektor prominout zmeškání lhůty 15 dní, bylo-li o to požádáno do 3 pracovní dny ode dne, kdy pominula příčina zmeškání, a námitky byly zároveň podány.

Lhůty bez zbytečného dokladu

V některých právních předpisech, např. NV č. 201/2010 Sb., nebo v zákoně č. 262/2006 Sb., v PZ (zákoníku práce), se objevuje termín ?Bez zbytečného odkladu?. Inspektorům nebyl vůbec nebo byl nedostatečně vysvětlen pojem ?bez zbytečného odkladu? jejich vedoucími inspektory, a pod tímto pojmem si vysvětlují ledacos, jenom ne správný právnický výklad. Já osobně jsem pojem konzultovala s AK JUDr. Ireny Hučkové v Ostravě a konkrétní informaci jsem získala z výkladu pojmů od MV ČR, kde:

?Tento pojem dle našeho názoru lze zar?adit mezi neurc?ité právní pojmy, což jsou pojmy, jejichž význam je výkladove? urc?ován s ohledem na konkrétní situaci, ve které je aplikován a vykládán, z toho du?vodu nelze pr?ípadne? vykládat pojem bezodkladne? nebo bez zbytečného odkladu jako požadavek okamžitého jednání. Zmíne?né pr?íslovce pouze zdu?razn?uje, že daná c?innost, resp. její zahájení by me?lo následovat v nejbližším možném termínu, tedy obecně řečeno dní.?

Výklad právních požadavků

§ 103 (1) zákona č. 262/2006 Sb., v PZ:

"Zaměstnavatel je povinen l) zajistit dodržování zákazu kouření na pracovištích stanoveného zvláštními právními předpisy. Informace a pokyny musí být zajištěny vždy při přijetí zaměstnance, při jeho převedení, přeložení nebo změně pracovních podmínek, změně pracovního prostředí, zavedení nebo změně pracovních prostředků, technologie a pracovních postupů. O informacích a pokynech je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci."

Co tedy kontrolovaný subjekt podle inspektora porušil? Údajně nevedl dokumentaci o všech informacích a pokynech, které dal zaměstnanci. Tedy že zaměstnanec konkrétně např. ?nesmí strkat hlavu do lisu, nesmí se houpat na háku jeřábu, nesmí nosit zelené montérky... a jiné nesmysly?. Veselé, že? Jelikož je údajný nesplněný požadavek stanovený v zákoníku práce v obecné podobě, je na rozhodnutí zaměstnavatele jakou formou a v jakém rozsahu informace a pokyny zaměstnancům zajistí a jakou dokumentaci o těchto informacích a pokynech povede.

Není tedy na subjektivním výkladovém pocitu inspektora, zda zaměstnavatel vede v dostatečném rozsahu dokumentaci o poskytnutých informacích a pokynech, neboť tento výklad může, podle nadřízeného orgánu oblastních inspektorátů práce - SUIP, provádět pouze nezávislý soud. Jde tedy o porušení stanoviska nadřízených orgánů inspektora a  nerespektování právního řádu ČR. 

Oblast trestněprávní odpovědnosti v BOZP a PO je na vzestupu a potřebuje k obhajobě žalovaných kvalitní tým advokáta a znalce. Pokud se jako zaměstnanci či zaměstnavatelé dostanete do pozice obviněného, nečekejte, že to ?nějak dopadne, a přece soudce to musí uznat?, ale učiňte všechny kroky k tomu, aby bylo vaše obvinění zastaveno již v přípravném řízení, než se dostane před soud.

Tato velmi zajímavá problematika, včetně příkladů ze soudních jednání, ukázek znaleckých posudků a výsledků rozhodnutí, bude i náplní kurzu, který pro vás připravujeme. Pokud máte své zkušenosti z porušení práva na úseku BOZP a PO, a podělíte se o ně s námi, rádi se pokusíme toto porušení analyzovat a najít správný postup, který měl být zvolen.

Předběžné přihlášky na kurz můžete zasílat prostřednictvím našeho kontaktního formuláře.

Těšíme se na vás.

2 komentáře ke článku “Trestní odpovědnost v BOZP z pohledu soudního znalce”

  1. Kdo mi zaplatí znalce? napsal:

    Dobrý den, chtěla bych se zeptat, v případě, že budu potřebovat pomoc znalce v BOZP, kdo bude hradit náklady na jeho práci? Budu to já nebo zaměstnavatel? Tím myslím, pokud se stane nějaké neštěstí v zaměstnání. Děkuji. M. Sukalová

    • Dr. Ing. Jana MATUROVÁ napsal:

      Hezký den, slečno Sukalová, Vaše otázka má několik variant. Předpokládám, že pokud porušíte některou z Vašich povinností v oblasti BOZP a nastane pro Vás trestní řízení a budete obviněna, budete si muset dobrého znalce v oboru bezpečnost práce a advokáta hradit sama. Pokud by však byly nějaké pochybnosti, kdo daný stav zavinil, mám zkušenosti, že znalce v oboru bezpečnost práce osloví zaměstnavatel a ten ho také platí.
      JM

Přidejte komentář