Karanténa versus izolace

Karanténa versus izolace

Jak to tak chodí v této chaotické covidové době, měla jsem několik dotazů od zaměstnavatelů, ale i lékařů, jaký je rozdíl mezi karanténou a izolací při podezření na covid-19. Každý si prý pod těmito pojmy představuje něco jiného, a zaměstnavatelé mohou chybně čerpat příspěvky od státu, které budou muset potom vracet, a lékaři nesprávně vystavovat neschopenky či ošetřovné. 

Je pravda, že podle slovníku cizích slov je karanténa dočasná izolace, odloučení a vychází z francouszkého slova quarantaine = čtyřicet dnů.

Podobně se slovo karanténa vyskytovalo i u italského slova quaranta (čtyřicet), tedy označení období 40 dnů, po kterou byli na lodích izolováni nemocní bez možnosti vrátit se ke břehu. Původně trvala karanténa třicet dní (trentino), ale pak došlo k rozšíření na čtyřicet (quarantino). Tuto proceduru aplikoval od 70. let 14. století Dubrovník, který se tak bránil proti moru. Stejný postup začaly o něco později využívat i Benátky, Janov, Pisa nebo francouzská Marseille.

Takže jsem zjistila, že:

Karanténní opatření a izolace jsou součástí legislativy ČR, a tím je zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.

§2

(7) Karanténními opatřeními jsou

a) karanténa, kterou se rozumí oddělení zdravé fyzické osoby, která byla během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněním nebo pobývala v ohnisku nákazy (dále jen „fyzická osoba podezřelá z nákazy“), od ostatních fyzických osob a lékařské vyšetřování takové fyzické osoby s cílem zabránit přenosu infekčního onemocnění v období, kdy by se toto onemocnění mohlo šířit,

b) lékařský dohled, při kterém je fyzická osoba podezřelá z nákazy povinna v termínech stanovených prozatímním opatřením poskytovatele zdravotních služeb nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví docházet k lékaři na vyšetření nebo se vyšetření podrobit, popřípadě sledovat podle pokynu příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví po stanovenou dobu svůj zdravotní stav a při objevení se stanovených klinických příznaků oznámit tuto skutečnost příslušnému lékaři nebo příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví,

c) zvýšený zdravotnický dozor, jímž je lékařský dohled nad fyzickou osobou podezřelou z nákazy, které je uložen zákaz činnosti nebo úprava pracovních podmínek k omezení možnosti šíření infekčního onemocnění.

§ 64

Opatření, kterým jsou povinny se podrobit fyzické osoby

Fyzická osoba, která onemocněla infekčním onemocněním nebo je podezřelá z nákazy, je podle povahy infekčního onemocnění zejména povinna

a) podrobit se izolaci, podání specifických imunologických preparátů nebo antiinfektiv, potřebnému laboratornímu vyšetření, lékařské prohlídce a karanténním opatřením,

b) dodržovat omezení, popřípadě zákaz užívání zdroje pitné vody, potravin a dalších výrobků podezřelých z toho, že obsahují původce nákazy,

c) zajistit provedení nařízené ohniskové ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace,

d) zdržet se činnosti, která by mohla vést k dalšímu šíření infekčního onemocnění, a je-li běžnou součástí života, vykonávat ji tak, aby se riziko šíření snížilo.

Kdo nařizuje karanténu a jak ji uplatnit?

O nařízení karantény, jejím trvání a ukončení rozhoduje orgán ochrany veřejného zdraví, a v tomto smyslu je povinen podat zaměstnavateli na jeho žádost informaci o tom, že zaměstnanci byla karanténa nařízena. Potvrzení "Oznámení o nařízení karantény" vystaví ošetřující lékař nebo hygienik (https://www.cls.cz/dokumenty/dopis_neschopenky.pdf). Bylo-li toto nařízení vydáno, je právně závazné a pokyny orgánů ochrany veřejného zdraví je třeba dodržet!

S nařízením domácí karantény je spojeno vystavení neschopenky. V souladu se stanoviskem České správy sociálního zabezpečení v těchto případech postačí, když praktický lékař pacientovi doručí neschopenku, a to optimálně e-neschopenku, aby se co nejvíce zamezilo kontaktu mezi lékařem a pacientem v karanténě.

Karanténa je opatření, které má za cíl znemožnit šíření koronaviru mezi ostatní lidi. Přistupuje se k ní v případě, že dojde k rizikovému kontaktu s člověkem pozitivně testovaným na onemocnění covid-19. Karanténu nařizuje praktický lékař, popřípadě zaměstnanec hygienické stanice, kteří určí i délku jejího trvání.

Co je karanténa a jak dlouho trvá?

Karanténa, i z hlediska BOZP, slouží k oddělení osob, u nichž je po rizikovém kontaktu (zjištěném například trasováním či pomocí aplikace eRouška) na nákazu podezření, ale ještě nebyla prokázána ani vyvrácena. Karanténa je v tomto případě povinná a většinou probíhá v domácnosti či na jiném vhodném místě (např. na chatě, na HO).

Karanténa trvá obvykle 10 dní od kontaktu s nakaženou osobou, pokud byl optimálně 5. až 7. den od kontaktu (nejpozději však 10. den od kontaktu) proveden test na covid-19 s negativním výsledkem. Pokud se nepodaří během 10 dnů tento test provést, trvá karanténa 14 dní.

Izolace versus karanténa, a v čem je rozdíl?

V izolaci jsou osoby, kterým byla nákaza koronavirem testováním prokázána, zatímco v karanténě jste v době, kdy je na nákazu podezření, ale nebyla ještě potvrzena ani vyvrácena. Pokud se u vás za celou dobu karantény neobjeví příznaky onemocnění covid-19 a váš RT-PCR test vyšel negativně, jste zdraví a 11. den můžete opustit karanténu. Pokud byl výsledek testu pozitivní, onemocněli jste a musíte do izolace.

Domácí izolaci je nutné dodržovat, pokud jste byli pomocí RT-PCR testu potvrzeni jako covid-19 pozitivní a není nutná vaše hospitalizace. Obecně platí, že izolace trvá min. 10 dní od pozitivního výsledku testu. Po uplynutí této doby vás po konzultaci váš praktický lékař může z izolace propustit, podmínkou ale je, že poslední 3 dny nemáte příznaky onemocnění covid-19.

Pro karanténu se ale na rozdíl od izolace můžete rozhodnout i dobrovolně: více než vhodné je to zejména tehdy, pokud byl někdo ve vašem okolí testován pozitivně a došlo mezi vámi k rizikovém kontaktu - za ten se považuje takový kontakt, který probíhá bez roušky nebo respirátoru na vzdálenost menší než dva metry od nakaženého, a to po dobu delší než 15 minut.

Jak se chovat v karanténě:

  • Zůstaňte doma nebo na jiném bezpečném místě a důsledně se vyhýbejte kontaktu s ostatními.
  • Případné příznaky covid-19 (vysokou teplotu, kašel, potíže s dýcháním, ztrátu čichu) nahlaste svému praktickému lékaři, ten určí další postup.
  • Používejte obličejové roušky nebo respirátory: chráníte tak před případným nakažením osoby ve vašem okolí.
  • Se svým zaměstnavatelem se domluvte na práci z domova (pokud je to možné).
  • Dbejte na zvýšenou dezinfekci domácnosti, hlavně toalety a často užívaných ploch či předmětů.
  • Nákup nebo vyzvednutí léků nechejte na jiném členovi rodiny, případně požádejte o pomoc přátele, sousedy či sociální pracovníky.
  • Udržujte se psychicky v pohodě, jak jen to jde: v kontaktu s rodinou a přáteli zůstávejte i nadále, ale kontakt omezte na telefon, e-mail nebo sociální sítě.

Přidejte komentář