PROVÁDÍTE SPRÁVNĚ KONTROLY HASICÍCH PŘÍSTROJŮ?

UPOZORNĚNÍ

článek byl sepsán v roce 2012 a je poplatný době jeho sepsání. Reflexi stávajícího právního stavu jsme provedli v roce 2015, odkaz na článek naleznete zde.

Kontroly hasicích přístrojů jsou povinností obecně známou. Dokonce tak známou u některých osob, že z požární ochrany znají ?jen ty kontroly?. ALE zase není kontrola jako kontrola, že?

Ve své praxi se setkáváme s obecně vžitým názorem, že Ferda Vomáčka nám kontroloval hasičáky už v roce 1976, takže je zkušený odborník a my máme všechno OK. Chyba. Nepředpokládám, že by fyzická osoba, podnikající fyzická nebo právnická osoba, pokud není sama odborně způsobilou osobou v PO, měla povědomí, kdo jí vlastně může hasicí přístroj zkontrolovat.

Dokonce ani ten Ferda Vomáčka, hrdý revizák se čtyřicetiletou praxí, neví, že nemá oprávnění provádět kontrolu na všech typech hasicích přístrojů, které při své činnosti kontroluje. Ferda Vomáčka po naší kontrole odborně způsobilou osobou a žádostí o předložení dokladů o jeho odborné způsobilosti nebo oprávněnosti, zírá v němém úžasu, co že to po něm chceme, když si už 20 let vystačil se školením v ETS.

Hasicí přístroje jsou podle vyhl. MV č. 246/2001 Sb., považovány za věcné prostředky požární ochrany. Podle §10 Společné požadavky na projektování, montáž a kontrolu provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení a hasicích přístrojů, musí ?revizák?:

(1) Při projektování, popřípadě zpracování podrobnější dokumentace, montáži a kontrole provozuschopnosti vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení, jakož i při provádění kontrol, údržbě a opravách zařízení pro zásobování požární vodou a hasicích přístrojů musí osoba, která příslušnou činnost vykonává, splnit podmínky stanovené právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobce konkrétního typu požárně bezpečnostního zařízení nebo hasicího přístroje.

(2) Osoba, která příslušnou činnost podle odstavce 1 provedla, odpovídá za kvalitu provedené činnosti a písemně potvrzuje, že při tom splnila podmínky stanovené právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobce konkrétního typu požárně bezpečnostního zařízení nebo hasicího přístroje.

(3) Podmínky znalostí, praktických dovedností, popřípadě technického vybavení osob provádějících činnosti podle odstavce 1 mohou být stanoveny v průvodní dokumentaci výrobců požárně bezpečnostních zařízení a hasicích přístrojů. Rozsah a obsah takto stanovených podmínek musí odpovídat právním předpisům a příslušným normativním požadavkům. Obecně se o kontrolách PHP zmiňuje i v příloze A, ČSN ISO 11602-2.

A to je ten problém... váš ?revizák? při našich zjištěních nemá doklad od všech výrobců PHP, které máte, k provádění kontrol, servisu, údržby... a tedy nemůže kontrolovat všechny PHP, které se v ČR nachází.

Protože téměř vždy, když si ?dovolíme? dotyčnou osobu upozornit na to, že chceme doložit oprávněnost provádění kontrol PHP, se dočkáme nepochopitelného odporu z jejich strany cokoliv doložit, rozhodli jsme se již nediskutovat a zdarma provádět osvětu v jejich řadách, ale obrátit se na GŘ MV HZS. Samozřejmě máme pravdu, kterou nám potvrdil plk. Ing. Rudolf Kaiser, ředitel odboru prevence (stanovisko viz níže).

Naše doporučení tedy je:

Od svého ?revizáka? si vyžádejte poslední doklad (vydává se na dobu 3 ? 5 let) o jeho oprávněnosti provádět kontroly přímo vašich PHP podle druhu a typu daného výrobce (např. nejznámější ALBECO, ETS, ESTO, TEPOSTOP, HASTEX, ČERVINKA, BAVARIA...). Dávejte si pozor i na nákup levných PHP polských, čínských, francouzských..., u kterých není zastoupení v ČR a tudíž vám tyto PHP nebude moci nikdo oprávněný zkontrolovat a můžete je hned vyřadit! O provedené kontrole PHP musí oprávněná osoba dodat doklad, který obsahuje náležitosti uvedené v §9, odst. 8, vyhl. MV č. 246/2001 Sb., a to

a)  údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání vlastníka (uživatele) hasicího přístroje a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; je-li vlastníkem (uživatelem) hasicího přístroje fyzická osoba, také jméno, příjmení a adresu trvalého pobytu této fyzické osoby,

b)  adresu objektu, ve kterém byl hasicí přístroj instalován, není-li shodná s adresou podle písmene a),

c)  umístění, druh, označení výrobce, typové označení, výrobní číslo nádoby kontrolovaného hasicího přístroje,

d)  datum provedení a další údaje o kontrole provozuschopnosti, údržbě nebo opravě, jejím výsledku a vyjádření o provozuschopnosti hasicího přístroje,

e)  potvrzení podle § 10 odst. 2, datum, jméno, příjmení a podpis osoby, která kontrolu provozuschopnosti provedla, u podnikatele údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; u zaměstnance obdobné údaje týkající se jeho zaměstnavatele.

Odpověď na dotaz k oprávněnosti vykonávat kontroly PHP Ing Valta

9 komentářů ke článku “PROVÁDÍTE SPRÁVNĚ KONTROLY HASICÍCH PŘÍSTROJŮ?”

  1. Peter napsal:

    musí být technik, který kontroluje přenosné hasicí přístroje nutně OZO, nebo TPO? nebo mu stačí doklad od výrobce PHP? Děkuji za odpověď.

    • Dr. Ing. Jana MATUROVÁ, LL.M. napsal:

      Dobrý večer, pane Janego, technik, který kontroluje PHP, musí mít souhlas od výrobce (všech výrobců kontrolovaných druhů a typů PHP) ke kontrole jeho výrobků jako VP PO. Technik PO nebo OZO v PO nemůže bez zkoušek a dokladu od výrobce kontrolovat PHP. Snad jsem Vám pomohla se v této problematice orientovat.

      S pozdravem Jana Maturová

      • Závora napsal:

        Dobrý den. Dovolím si s vaším názorem nesouhlasit. Psal jsem dotaz ohledně problematiky provedení kontroly provozuschopnosti PHP na GŘ HZS ČR oddělení kontrolní činnosti a bylo mi sděleno:
        v odpovědi na Váš dotaz týkající se provádění kontrol hasicích přístrojů, respektive oprávněné osoby, která může tyto kontroly provádět, sděluji, že podle právního názoru Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky jsou k provádění kontrol provozuschopnosti hasicích přístrojů (jako věcných nebo vyhrazených prostředků požární ochrany) oprávněni držitelé platného osvědčení o odborné způsobilosti, tj. odborně způsobilé osoby nebo technici požární ochrany (§ 11 odst. 1 a 2 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů).

        Tudíž vaše tvrzení na stránce jsou NEspravná nejspíše z obav aby někdo nebral kšefty. Zajímalo by mě vyjádření které jste dostali vy. Osvědčení dle ČSN ISO 11602-2 je nutné až pro provádění údržby hasícího přístroje (např. plnění, tlakování apod.). Děkuji Závora.

        • Ing. Bc. Miroslav VALTA, MBA napsal:

          Hezký den, pane Závoro,
          Váš názor obsahuje několik nepřesností. První je Váš předpoklad naší ekonomické zainteresovanosti na provádění kontrol VPPO tak, jak jsme popsali v našem článku, který je naprosto zcestný, vzhledem k tomu, že jsme sami OZO v PO a nedává tak žádný ekonomický smysl trvat na přesném znění právních předpisů, které jsme v článku popsali.
          Další nepřesností je, že žádný úředník, tedy ani na GŘ HZS, nemá pravomoc k poskytování závazných výkladů právních předpisů, protože tu mají pouze soudy ke konkrétním případům. Soudní systém v našem právním řádu není kauzální, tedy rozhodnutí v jednom případě není možné ad-hoc vztahovat k případům ostatním a to se týká i sporného rozhodnutí ústavního soudu ke kontrolám PBZ (světlíků), který vnesl do oboru provádění kontrol provozuschopnosti obecně zmatek, patrný i z Vašeho názoru. Každý výrobce má podle vyhlášky č. 246/2001 Sb., pozici, v které je jeho povinností určit také to, kdo může provádět kontroly provozuschopnosti jejich výrobků tak, aby tyto byly bezpečné a podstatná je tedy průvodní dokumentace od výrobce konkrétního druhu VPPO. Pokud je v této uvedeno, že kontrolu může provádět pouze výrobcem autorizovaný technik, je tento požadavek závazný pro všechny provozovatele jejich výrobků.
          Závěrem si dovoluji uvést, že podle sdělení GŘ HZS, bude tento stav vyřešen novelou vyhlášky č. 246/2001 Sb., která snad vnese do této oblasti opět konsenzus, protože žádné stanovisko nemůže být v rozporu s platnými předpisy, tedy v tomto případě vyhláškou č. 246/2001 Sb. Pro úplnost zde je odkaz „Sjednocení aplikační praxe při provádění kontrol provozuschopnosti PBZ“, nicméně tento není možné svévolně aplikovat na VPPO. Pokud tedy disponujete stanoviskem, které jste „citoval“, můžete se o něj s námi podělit, abychom jej mohli konfrontovat s GŘ? Na oficiálních stránkách GŘ HZS totiž žádný pokyn pro kontroly VPPO uveden není. My soudní znalci se musíme striktně řídit platným zněním právních předpisů, nikoliv názory úředníků, jejichž práci často posuzujeme při naší znalecké činnosti.

          Přeji pěkný zbytek dne a ať se daří
          S pozdravem Miroslav VALTA

          • Petr napsal:

            Dobrý den,
            informace uvedené v článku nejsou relevantní, jelikož § 10 odst. 1 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb., neobsahuje požadavky na kontrolu hasicích přístrojů. Tato právní úprava je platná již od 1.11.2014, tedy již 4 roky. Provozovatel těchto stránek by tedy v první řadě měl článek buď revidovat, nebo smazat.
            Souhlasím s poznámkou pana Valty, že „My soudní znalci se musíme striktně řídit platným zněním právních předpisů“. Nicméně z praxe víme, že názory soudních zhnalců na výklad právních předpisů se liší až rozporují. Z tohoto důvodu žádám další čtenáře, aby nechápali poznámku a komentář pana Valty jako stanovisko soudních znalců obecně.
            Prakticky bude obtížné najít 10 rozdílů (s ohledem na provozuschopnost) stejných typů hasících přístrojů od různých výrobců, resp. kontrola těchto hasicích přístrojů bude totožná. Proto jakékoliv vystavování osvědčení apod. nad rámec legislativy je pouze ztrátou času těch lidí, kteří tyto zbytečné dokumenty administrují, evidují, archivují apod. namísto toho, aby vytvářile skutečně přidané hodnoty, které posunou naši společnost dál.

          • Ing. Miroslav VALTA, Ph.D., MBA napsal:

            Hezký den, pane inženýre,
            při vstupu na článek z vyhledávače a ne z rozcestníku na našich stránkách, mohl tento působit matoucím dojmem. Děkuji Vám za upozornění na tuto okolnost, kterou jsem, jako správce stránek, nevzal v úvahu. Do úvodu článku jsem přidal upozornění, že článek byl sepsán v roce 2012 a je poplatný době jeho sepsání a sdělení, že reflexi stávajícího právního stavu jsme provedli ve článku v roce 2015, včetně odkazu na něj.

            Nicméně v právní úpravě se od roku 2014, podle vyjádření HZS, odkaz zde, nic nemění, takže Váš názor je, na rozdíl od toho našeho, podložen relevantními fakty, což je u soudu tím hlavním kritériem při posuzování relevance znaleckých posudků, při jejich souběhu v rámci řízení. V této souvislosti si rovněž dovoluji skromně konstatovat, že námi zpracovávané znalecké posudky vždy reflektují právní úpravu poplatnou době, ke které se předmětná událost vztahuje a pokud byste neměl osvědčení od výrobce PHP, který toto ve své průvodní dokumentaci vyžaduje, nebyl by Vámi provedený úkon námi, jakožto soudními znalci, moci být vyhodnocen jinak, než jako právně irelevantní, tedy neplnící platnou legislativu pro provedení úkonu kontroly provozuschopnosti.

            Byť se nám to osobně nemusí líbit, protože byrokracii také nesnášíme, musíme dodržovat platnou legislativu, protože důsledky jejího nedodržení mohou v případě požáru být záminkou pro pojišťovnu k výraznému krácení plnění a v případě zranění, úmrtí osob, škody velkého rozsahu (nad 5 mil.) nebo obecného ohrožení si dokáži představit i důsledky v trestněprávní rovině, takže bych raději, být Vámi, svůj přístup v této otázce přehodnotil.

            Přeji pěkný zbytek dne a ať se Vám vše jen daří.
            S úctou Miroslav VALTA

          • Dr. Ing. Jana Maturová, LL.M. napsal:

            Vážený pane Petře,

            i když jste vysokoškolsky vzdělaný, musíte umět na našem webu číst a rozlišovat, ke kterému období se který článek vztahuje, a tomu období je samozřejmě i poplatný. To, co nám vytýkáte, podléhá roku 2011. Kdybyste nechtěl pouze “rýpat za každou cenu”, musel byste pod řazením v článcích k PO najít článek aktuálnější, z roku 2015, kde je i přiloženo i stanovisko MV – GŘ HZS, a v něm odpověď, že se jejich názor nemění. Abyste měl klid v duši, jako prvnímu Vám sděluji, že po mnohých dotazech a legislativnímu šumu mezi odbornou veřejností, jak to vlastně s těmi hasicími přístroji je, jsme opět v minulém týdnu požádali o stanovisko GŘ HZS, a to budeme publikovat na našem webu.

            Vážený pane, Vy nemáte co vyzývat čtenáře k chápání či neuznávání stanoviska kohokoliv, a zvlášť na našem webu! Každý, kdo přijde na náš web si udělá názor sám, a navíc se u těchto čtenářů podle NOZ předpokládá průměrná inteligence, se kterou se v oblasti požárně bezpečnostního inženýrství umí orientovat. Já číst umím, a pan Valta nikde ve svém vyjádření nehovoří za všechny znalce v republice nebo na světě. Pokud máte Vy negativní osobní zkušenost s nějakým znalcem, ventilujte jí prosím tím správným směrem, nikoliv k nám. My Vás neznáme, Vy nás neznáte. Dovolím si Vás ubezpečit, že znalci sdružení v Komoře soudních znalců ČR, sekci BOZP a PO, se řídí etickým kodexem, svou činnost vykonávají velmi vstřícně pro nejširší veřejnost a jako i u ostatních znalců podléhá výkon jejich práce případné trestní odpovědnosti, na rozdíl od šťouralů a rýpalů, kteří se v ČR vyskytují v hojné míře. Vězte, že i naše firma komunikuje s odbornou či laickou veřejností bezplatně, a je v našem zájmu poskytovat co nejobjektivnější informace získané rovněž znaleckou praxí.

            Věřím, že pro případnou příští komunikaci zvolíte jiný adekvátní verbální projev, nikoliv komunikační způsob diskutéra někde na facebooku. Děkuji za pochopení.

  2. Ing. Bc. Miroslav VALTA napsal:

    Hezký den, pane Václave,
    provádění kontrol provozuschopnosti věcných prostředků požární ochrany (VPPO), mezi které patří také hasící přístroje, jsou prováděny podle vyhlášky č. 246/2001 Sb., viz. článek.

    Revize tlakových nádob se u VPPO neprovádějí, vzhledem k tomu, že jsou ve zvláštním právním režimu a kromě sněhových hasících přístrojů ani nejsou nádobami pod tlakem, vzhledem k tomu, že tlak je uvnitř patrony, která po spuštění teprve expanduje a vytlačuje hasivo.

    Tvrzení některých revizních techniků TNS, které jste zmínil, přímo odporuje §3 vyhlášky č. 18/1979 Sb., které by měli všichni RT TNS znát „jako když bičem mrská“…. pokud ne, nemá taková osoba dostatečné znalosti pro výkon tak vysoce odpovědné práce…. nebo se Vás snaží někdo „napálit“ a vydělat pár korun navíc, což je z mého hlediska živnostníka, který musí také získávat práci, obchodní taktika za hranou dobrých mravů…

    Každopádně doporučuji dotyčnému udělat „reklamu“ na všech relevantních databázích, například na http://www.revizaci.cz http://www.revtechnik.cz nebo http://aplikace.hzscr.cz/revizni-technik-spalinovych-cest/

    Pokud nikde uveden nebude, můžete jej zveřejnit zde. Plánujeme totiž udělat jakousi „zeď hanby“, kam budou podobní pánové uváděni a kde se budou moci ke svým stanoviskům vyjádřit, protože stát nad revizními techniky dozorovou činnost nevykonává efektivně.

    Přeji pěkný zbytek dne a ať se vše daří

    S úctou Miroslav VALTA

  3. Vávlav napsal:

    Dobrý den. Musí provádět revizi přenosného hasicího přístroje revizní technik? Pokud ano, tak ve kterém předpisu tuto povinnost najdu. Žil jsem v domnění že je nutné provádět minimálně 1 x za rok kontrolu PHP sestávající se z určitých kroků, ale nevím o tom, že by to musel provádět revizní technik pro tlakové nádoby. Jaký je rozdíl mezi kontrolou a revizí PHP:
    Děkuji za odpověď.

Přidejte komentář