Přes náš kontaktní formulář nás kontaktovalo několik čtenářů s dotazem na rozpor legislativy a právního názoru SUIP v oblasti revizí elektrických spotřebičů. Poslední dorazil právě dnes a tak jsem se rozhodl pro toto téma založit nový článek.
Náš čtenář má následující dilema:
Na školení a zkouškách o odborné způsobilosti v elektrotechnice podle §14 vyhlášky č. 50/1978 Sb. nám přednášející oznámil,že revize na el. spotřebičích a nářadí(odpojitelný přívod) smí provádět pouze revizní technik s min. osvědčením E4.Na základě této informace jsem u zaměstnavatele odmítl tyto práce provádět,protože mám pouze §6,8 a byl jsem nařčen z neuposlechnutí příkazu nadřízeného,který se odvolával na prohlášení SÚIP z 30.3.2010 na vašich www. stránkách.Zajímá mne na čí straně je pravda a jak dalece jsem zodpovědný před zákonem pokud mne zaměstnavatel pověří výkonem práce na kterou nemám oprávněn a jak postupovat v takové situaci? Děkuji za odpověď.
ODPOVĚĎ:
V odpovědi na výše uvedený dotaz si dovolím malý úvod do uspořádání legislativy ČR. Podle právního řádu ČR je legislativa členěna podle tzv. "normativních právních aktů" (dále jen NPA).
Posloupnost NPA v právním řádu ČR:
NPA legislativy (vydává Parlament ČR)
- ústavní zákony,
- zákony,
- zákonná opatření Senátu PČR.
NPA exekutivy
- nařízení (Vlády ČR),
- vyhlášky (ministerstva a ostatní správní orgány, např. SUIP)
- nařízení rady obcí a krajů.
NPA územní samosprávy
- obecně závazné vyhlášky krajů,
- obecně závazné vyhlášky obcí.
Z posloupnosti NPA vyplývá, že vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí a správního orgánu SUIP jsou na stejné úrovni. Revize všech technických zařízení musí být prováděna podle §4, zákona č. 309/2006 Sb. :
(1) Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí byly z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vhodné pro práci, při které budou používány. Stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí musí být:
a) vybaveny ochrannými zařízeními, která chrání život a zdraví zaměstnanců,
b) vybaveny nebo upraveny tak, aby odpovídaly ergonomickým požadavkům a aby zaměstnanci nebyli vystaveni nepříznivým faktorům pracovních podmínek,
c) pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány.
(2) Bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, dopravních prostředků a nářadí stanoví prováděcí právní předpis.
Prováděcími právními předpisy pro zákony (NPA legislativy) jsou pak NPA exekutivy (nařízení vlády nebo vyhlášky ministerstev nebo správních orgánů). Bližší požadavky dle odstavce (2) jsou řešeny v nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kde však nejsou řešeny oprávnění pro provádění revizí.
Vyhrazená technická zařízení jsou podle §6b, zákona č. 174/1968 Sb., zařízení se zvýšenou mírou ohrožení zdraví a bezpečnosti osob a majetku. Jsou to technická zařízení tlaková, zdvihací, elektrická a plynová. V §7b, odstavci d) jsou vymezeny předpoklady kladené na odbornou způsobilost fyzických osob z hlediska předepsané kvalifikace a doby odborné praxe v oboru a stanoveny způsoby prověřování jejich odborné způsobilosti.
Vyhláška č. 73/2010 Sb. je prováděcím předpisem podle §7b, zákona č. 174/1968 Sb. a nevztahuje se na provádění revizí ostatních technických zařízení, mezi které patří podle stanoviska SUIP i elektrická nářadí a spotřebiče.
Podle stanoviska SUIP tedy mohou stále provádět revize elektrických spotřebičů a nářadí i osoby s §6-8, vyhlášky č. 50/1978 Sb., protože se nejedná o vyhrazená technická zařízení.
Z výše uvedeného plyne, že zaměstnavatel může čtenáře pověřit provedením kontroly a revizí ve smyslu zákona č. 309/2006 Sb., jako zaměstnance s oprávněním podle §6-8, vyhlášky č. 50/1978 Sb. Nicméně je nutné, aby takový zaměstnanec byl seznámen se všemi návody od výrobců zařízení, která má revidovat. Pokud však výrobce v průvodní dokumentaci (ve smyslu odstavce e), §2, NV č. 378/2001 Sb.) stanoví požadavek na oprávnění zaměstnance provádějícího revize jím dodávaného zařízení ve smyslu vyhlášky č. 73/2010 Sb., je nutné se těmito ustanoveními řídit a revize nechat provést od revizního technika.
RESUMÉ
Jako revizní technik nesouhlasím se stanoviskem SUIP, že elektrická nářadí nejsou vyhrazenými technickými zařízeními, protože podle odstavce 1a), §2, vyhlášky č. 73/2010 Sb., jsou vyhrazenými elektrickými zařízeními zařízení pro výrobu, přeměnu, přenos, rozvod a odběr elektrické energie a elektrické instalace. Pro mě je odběrem elektrické energie i její spotřeba ve spotřebičích a nevidím, z hlediska bezpečnosti, velký rozdíl mezi spotřebiči, které jsou pevně napojeny na elektrickou instalaci (to je VEZ) a spotřebiči s odpojitelnými přívody.
Z tohoto úhlu to bral evidentně i přednášející, který čtenáři sdělil, že revize na elektrických spotřebičích a nářadí s odpojitelným přívodem od sítě smí provádět pouze revizní technik s osvědčením E4 podle vyhlášky č. 73/2010 Sb.
Bohužel, i když s právními názory odpovědných orgánů nemusím souhlasit, musím je respektovat a řídit se jimi. Z tohoto úhlu považuji takovou proklamaci přednášejícího za neprofesionální a záměrně zavádějící, protože je sám revizním technikem a tento právní výklad mu ubírá práci.
V BOZP bez půl roku působím 20 let. Nevím, kdy přesně, ale bylo to někdy v počátcích mé profesní kariery my jeden starší kolega sdělil, že revizáci elektrické spotřebiče považují za vyhrazená elektrická zařízení, neboť se jedná o zařízení pro odběr elektrické energie, a bezpečáci je za tato zařízení nepovažují, neboť za zařízení pro odběr elektrické energie považují zařízení, které tento odběr umožňuje (spotřebič neslouží k odběru elektrické energie, ale k její spotřebě). Bohužel do dnes není tento problém uspokojivím způsobem vyřešen. A domnívám se, že v dohledné době ani nebude.
Rozdělení postoje k dané problematice na bezpečáky a revizáky není jistě stoprocentně pravdivé, avšak domnívám se, že v hrubých rysech je možné jej použít.
Jednoznačně chybí přesná definice zařízení pro odběr elektrické energie. Ono pod určitým úhlem pohledu tím může být i elektrická instalace. Ta je však „vypíchnuta“ zvlášť. Nelze než souhlasit s zde uvedeným obsahem resumé.
Poznámka pod čarou: domnívám se, že v praxi to ani jinak být nemůže, neboť pro provedení předepsaných revizí u všech elektrických spotřebičů a elektrických nářadí není dostatek revizních techniků.
Hezký den, pane Neugebauere,
děkuji za Váš příspěvek, který dává přesně ten druhý úhel pohledu. Máte jistě pravdu v tom, že neexistence relevantní definice zařízení pro odběr elektrické energie je základní kámen celého sporu. Nicméně to je právě úkol státních orgánů, aby tuto definici provedli. SUIP to ve svém vyjádření, sice nepřímo ale přeci, provedl.
Podle mě by věci spojené s provozem zařízení, které zvýšenou mírou vytváří riziková pole s ohrožením života, zdraví a majetku, měli být v legislativě lépe ošetřeny. Tedy tak, aby nedocházelo ke zbytečným diskusím a sporům. Jak je patrné z dotazů.
Při své práci vnímám znalosti mých „kolegů“ revizních techniků, bohužel, jako velice mělké a to i ve vztahu k oboru jejich činnosti, ale to samé platí i o „kolezích bezpečácích“, kteří jsou na tom se znalostmi ještě hůře.
Nemohu souhlasit s Vaší poznámkou pod čarou, že na provádění revizí elektrických spotřebičů není v ČR dostatek revizních techniků. Musí ji poopravit, že není dostatek kvalitních revizních techniků. Bohužel znalosti, kvalita odváděné práce a odpovědnost za ní je u velké části těchto „revizáků“, vzhledem k nízkým nárokům při vydávání osvědčení a nefukčnímu systému zpětné kontroly provádění revizí s odebíráním oprávnění k revizím tak, aby se probralo „zrno od plev“.
Jsem nejen revizní technik elektro, ale také osoba odborně způsobilá v prevenci rizik a v požární ochraně, takže na problém jsem schopen nahlížet z více úhlů a s větším rozsahem. Problém proto vnímám jako součást mozaiky, která mi dává obraz hluboké krize oboru bezpečnosti práce v ČR. Její příčina je z mého úhlu pohledu jedinná, malá úcta k ochraně života a zdraví lidí. Utápění se v detailech a definicích stávajícího systému, půtky mezi těmi či oněmi zájmovými skupinami, místo poctivého uchopení problému z jeho podstaty a tou je, dle mého názoru, ochrana lidského zdraví a životů.