Samos, ostrov požárů

Trocha historie

Samos byl od pradávných dob mostem mezi Řeckem a Východem. První známky osídlení pocházejí ze 3. tisíciletí př.n.l. Řekové přišli na ostrov koncem 1.000 př.n.l. a považovali Samos za místo narození bohyně Héry. V 7. století vznikl na pozůstatcích prehistorického chrámu města blízko Pythagoria proslulý chrám zasvěcený právě Héře.

Největšího rozkvětu dosáhl ostrov v 6. století př.n.l., kdy disponoval pod vládou diktátora Polycrata významnou námořní silou a zakládal své kolonie. Z tohoto období se na ostrově do dnešních časů zachovaly pozůstatky některých významných staveb. V tomto století se na Samosu narodil proslulý matematik Pythagoras, podle jehož principů později vybudoval stavitel Eupalineios proslulý Eupalionský tunel, jeden z technických zázraků antické historie.

Od 5. století př.n.l. se ostrov postupně dostal pod nadvládu Peršanů, Makedonců, Římanů či Byzantců. Na byzantské nadvlády docházelo k útokům Gótů, Hunů a středomořských pirátů. V roce 1204 převzali ostrov Frankové a po pádu Konstantinopole (dnešního Istanbulu) jej zcela ovládli Turci. V roce 1474 byl celý ostrov zničen silným zemětřesením a byl téměř opuštěn.

V 16. století se na ostrov vrátili potomci místních obyvatel společně s Řeky z různých částí země. V té době vznikly na ostrově osady nesoucí jména míst, ze kterých se noví obyvatelé přistěhovali – dodnes např. existuje vesnice Mithilinioi, kterou založili přistěhovalci z ostrova Mitilini, tedy Lesbosu. V roce 1821 vzplála po celém Řecku vzpoura proti turecké nadvládě. Samos se pod vedením národních hrdinů Lykogourose Logothetise a jeho spolubojovníka kapitána Stamatise na několik let osvobodil, ale v roce 1830 jej znovu ovládli Turci. V roce 1913 se ostrov stal součástí moderní řecké republiky.

1

Samos je jeden z největších a nejzelenějších řeckých ostrovů. Jeho rozloha je včetně malých ostrůvků 475 km2. Leží v Egejském moři a téměř sousedí s tureckým pobřežím (vzdáleno 1 200 m). Je pokrytý krásnými plážemi s jemným pískem i hladkými oblázky, malebnými vesničkami a rybářskými přístavy. Klima je zde ideální - jaro začíná velmi brzy a léto je dlouhé a horké. Samos si získal svou přirozenou krásou, teplým klimatem i památkami antické architektury spoustu obdivovatelů.

2

Samos mě proto lákal, a tak jsem tam strávila jednu ze svých dovolených. A nejenom proto, jsem přece hasič. Po ostrovu Lanzarote – ohňovém ostrovu, jsem se zajímala o velkoplošné požáry právě na Samosu. Navštívila jsem ho 7 let po požáru největším.

Jeden z největších požárů na ostrově

Zničující lesní požár vypukl dne 6. července 2000 v 7:30 hod. na ostrově Samos (Řecko). Rychle se šířil a během krátké doby zasáhl velký prostor, větší než 2500 ha. To byly ale zprvu jen hrubé odhady. Oficiální čísla jsou výrazně odlišné. Lesní oddělení hovoří o 4000 ha, zemědělské oddělení odhaduje přibližně vyhořelou plochu na 2400 ha. Faktem je, že v důsledku silného větru na 6 až 8 Beaufort, se rychle rozšiřuje a hasební práce jsou větrem velmi ztíženy. Hasiči musí čelit plamenům vysokým až 70 metrů a obrovské tepelné zátěži.

Dne 10. července zasahuje již 520 hasičů a 60 požárních sborů, dále se na hašení požáru podílí 5 strojů hasicí letecké techniky (3x vrtulníky M26 a 2x letadla C130).

Obětí požárů se stávají i dva kláštery vystavěné před rokem 1500 př. nl. a 5 vesnic. Přerušeno je elektrické vedení celé západní části Samosu.

Turisté jsou připraveni masově opustit ostrov a další ruší svou dovolenou. Tour operátoři však dospějí k závěru, že neexistuje pro turisty žádné nebezpečí a dovolená na pobřeží, které není zasaženo, je bezpečná. Samos je totiž jedním z nejvýznamnějších turistických středisek v severním Egejském moři a dovolenou zde tráví ročně více než 300.000 turistů. Nastálá situace má přímý i nepřímý vliv na ostrovní ekonomiku a ekologii. Místní úřady se domnívají, že zejména mladí lidé začnou ostrov po katastrofě opouštět.

Dne 11. července se situace uklidňuje a zdá se, že většina požárů je téměř pod kontrolou. Ovšem jakékoli změny počasí by mohly vést k dalšímu vznícení a šíření požárů. Někteří dobrovolníci pomalu opouští ostrov.

Dne 12. července se opět zvedá silný vítr a požáry se rozhořívají znovu, což vede k pokračující katastrofě. Německé velvyslanectví je připraveno zahájit pomoc v německých ozbrojených sil Bundeswehru a německá Spolková agentura pro technickou pomoc (Technisches Hilfswerk - THW) může pomoci okamžitě. Předpokladem pro takovou pomoc je, aby řecký ministr veřejného pořádku, zaslal oficiální žádost o pomoc. Tato pomoc by mohla z Německa přiletět za necelých 5 hodin.

Ve čtvrtek večer 15. července premiér a ministr oznámili v parlamentu, že o pomoc okamžitě požádá Německo a skandinávské země, také Izrael a Českou republiku. Německo by se mělo především podílet se svou pomocí na opatřeních po likvidaci požárů.

V pátek 16. července se rozjíždí akce na pomoc ze strany soukromých sponzorů. Ale v odpoledních hodinách stahuje řecká vláda žádosti o pomoc při hašení požárů a celá akce na pomoc Samosu je zastavena.

Okamžitá pomoc

Začala s počátečním rozpočtem 100.000 DM s cílem dosáhnout řady bezprostředního fond-raisings za účelem zasílání specialistů a materiálu v podobě specializovaných produktů pro hašení lesních požárů, které mají být použity na základě konzultace s mezinárodními odborníky v oblasti efektivnějšího hašení nové vzniklých požárů a udržení ohně pod kontrolou. Hlavním cílem této akce bylo zachránit zbytek stávajících lesních porostů. A to jim opravdu podařilo. Se záchrannými pracemi začali ihned pomáhat vojáci a dobrovolníci.

Rozsáhlému lesnímu požáru v roce 2000 padla za oběť polovina lesních ploch.

3

Zobrazení SeaWiFS Kouř z požárů na Samosu zasahuje až do Turecka

Kouř z ničivé požáry na Samos je vidět v tomto obrázku z SeaWiFS. Asi jedna pětina ostrova byla spálena v pěti po sobě jdoucích dnech.

Nezbytná střednědobá opatření

Ve střednědobém horizontu musí být také zřízena organizace pro prevenci přírodních katastrof s rychlou identifikaci a vyhodnocením blížícího se nebezpečí. Toto je třeba udělat za podpory a využití technologií, jako je Geo informačních systémů (GIS) s využitím dat za pozorování Země družicí.

Plně integrovaný přístup k technickým a organizačním opatřením požární ochrany:

  • organizaci výuky požární ochrany ve školách, na pracovištích a obcích,

  • vypracování podrobných krizových plánů,

  • investiční plány na technické vybavení a odbornou přípravu dobrovolné a profesionální požární ochrany.

Při mé návštěvě Samosu byly na všech kopcích ve vesnicích dobrovolné hlídky z místních hasičů a obyvatel. Některé „požární stanice“ byly zřízeny přímo v pravoslavných kaplích. A požární technika? Opravdu ve strašném stavu. Tak nevím, nevím, až bude hořet příště, jak to řekové zvládnou. Hlavně je nutné si pamatovat tísňové číslo hasičů 191.

Jsme všichni obyvatelé Evropské unie, ale některé oblasti Řecka se nemohou ani vzdáleně srovnávat se zabezpečním požární ochrany v sousedním Turecku. Země, která by se ráda stala také členem ES. Ale o Turecku zase někdy jindy.

4

5

Přidejte komentář